Datová struktura, která obsahuje údaje o jedné vlastnosti sledovaného objektu; obvykle představuje nejmenší jednotku dat,
s níž pracuje aplikační program. V daném kontextu je jednoznačně identifikovaná svým jménem (tagem, návěštím) a určena datovým
typem; může mít pevnou nebo proměnnou délku. Rozlišuje se mezi poli skalárními (jejich hodnota tvoří nedělitelný celek) a
složenými (vektory, matice, vícedimenzionální pole). Soubor polí obsahujících údaje o jednom objektu (entitě) tvoří záznam.
V relačních databázích je pole reprezentováno pojmenovaným sloupcem tabulky. Někdy se též označuje jako položka, údaj, datový
prvek, atribut.
[ČSN ISO/IEC 2382-17:21]
[ORIENTACE-1998:91-93]
