Zařízení v církevních institucích, které zajišťovalo rukopisné texty pro vlastní potřebu, pro darování jiným institucím nebo
i na zakázku či na výměnu. V nejstarším období zajišťovalo celý proces vzniku knihy: od přípravy psací látky a psacích prostředků,
opatření adekvátních předloh, psaní textu podle vizuálního vjemu nebo podle diktátu, kontrolování jeho správnosti, opatření
pokyny pro výzdobu, opatření rubrikaci a iluminování až po knižní vazbu. Až do období vrcholného středověku platila církevní
skriptoria za hlavní zdroj doplňování knižních fondů.
[HLAVÁČEK-KAŠPAR-NOVÝ-1988:277-281]
[BOHATCOVÁ-1990:22-32]
