Znak notového písma, užívaného ve středověku (do 14. století), složeného z teček, čárek, obloučků a háčků. Neumy neurčovaly
délku ani výšku tónů, jen změnu jejich výšky. Naznačovaly základní směr melodické linie a občas i intervaly, které však bez
předchozí znalosti nápěvu nejsou jednoznačně srozumitelné. Zpočátku byly zapisovány nad textem, až od počátku 11. století
byly přeneseny do linkové osnovy.
[SLOWNIK-1955:115]
[SPUNAR-1972:207]