Psané písmo, které se vyvinulo ze středověkého gotického písma do řady vývojových stupňů, druhů a národních variant, jež však
zachovaly jeho základní prvek - lámaní do ostrých úhlů. Existovalo souběžně s písmem humanistickým, postupně se vyvinul zvyk
je používat převážně pro texty jazykově německé, ale po určitou dobu bylo užíváno i v jiných národních jazycích (čeština,
dánština). V Německu a sousedních oblastech (včetně našeho území) se konstituovalo zhruba ve třech druzích, ovšem ještě s
řadou variant - jako písmo kreslené (fraktura), polokurzívní (zv. kanzlei). To bylo zpočátku používané k psaní významných
listin, později užívané jen jako písmo vyznačovací a postupně vytlačované písmem kurzívním, zvaným kurent.
[HLAVÁČEK-KAŠPAR-NOVÝ-1988:72-75]
[MAREČKOVÁ-1994:11-12]
[HORÁK-1948:46-47,60-62]
