Grafické dílo, při jehož vzniku byla použita technika tisku z hloubky, kde barva zaplňuje rýhy linií kresby vyryté ocelovými
rydly do hladkého povrchu měděné nebo zinkové desky a přenáší se tlakem na papír. Postup patrně vznikl kolem poloviny 15.
století ze zlatnické techniky "niela", při níž byly vyryté obrazce pokusně otiskovány na papír. Rytiny patřily k oblíbené
technice výzdoby tištěných knih, kde záhy vytlačily dříve používané dřevořezy. Vedle nejčastěji používané mědirytiny se později
objevovaly v knižních ilustracích další postupy, jako např. po určitou dobu oceloryt, v současnosti používaný spíše již jen
na tisk poštovních známek nebo bankovek.
[BOHATCOVÁ-1990: 295, 301]
[BLAŽÍČEK-KROPÁČEK-1991:123,127]
