| Záhlaví |
Beneš Buchlovan, Bedřich, 1885-1953 |
| Církevní jméno |
Beneš Buchlovský, 1885-1953 |
|
Beneš z Kola, 1885-1953 |
|
Beneš, Bedřich, 1885-1953 |
|
Walther, Ben, 1885-1953 |
|
Boria, Benno, 1885-1953 |
|
Wolfram-Neděle, B., 1885-1953 |
| Odkaz. forma |
B.B.B., 1885-1953 |
|
Beneš z Kola, Bedřich M., 1885-1953 |
|
Beneš, Bedřich M., 1885-1953 |
| Narození |
21. dubna 1885, Tučapy (okr. Uherské Hradiště) |
| Úmrtí |
9. září 1953, Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště) |
| Místo působení |
Uherské Hradiště (okr. Uherské Hradiště) - Městská knihovna v Uherském Hradišti (1926-1940, 1945-1950) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 21. 4. 1885 v Tučapech u Uherského Hradiště, zemřel 9. 9. 1953 v Uherském Hradišti. Autor povídek a loutkových her
pro děti, básník a prozaik inspirovaný rodným Slováckem, vlastivědný pracovník, knihovník a bibliofil, publicista a překladatel
z němčiny a polštiny.
|
| Źivotopis |
Vlastním jménem Bedřich Beneš. Vystudoval reálné gymnázium v Uherském Hradišti (1896-1901), do r. 1905 učitelský ústav v Kroměříži.
Po studiích učil na obecných školách ve Zlechově, Buchlovicích (odtud pseud. Buchlovan), na měšťanské škole v Bzenci. V r.
1918 se natrvalo přestěhoval do Uherského Hradiště a nastoupil jako odborný učitel na měšťanskou školu. Od r. 1926 pracoval
i jako městský knihovník. V této funkci působil v letech 1926-1940 a 1945-1953. V roce 1940 musel funkci ředitele knihovnit
opustit. Podařilo se mu zachránit literaturu, která se měla vyřadit tím, že ji přemístil do muzea, kde byl od roku 1931 kustodem.
Z knihovny vytvořil kulturní centrum a přitahoval ke knihovně a k literatuře zejména mládež. K jeho odkazu se uherskohradišťská
knihovna přihlásila tím, že v roce 1992 přijala jméno Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Intenzívně se věnoval popularizační
a veřejné činnosti, byl aktivním členem Moravského kola spisovatelů. Začínal básnickou tvorbou, později už s přídomkem Buchlovan
zaměřil pozornost na děti. Psal pro ně drobné povídky a loutkové hry. Buchlovská knížka (1918), určená také dětem, obsahuje
pověsti z okolí Buchlova. Pro mládež vytvořil Besídky o básnících (1930), krátké portréty českých spisovatelů 19. stol. Po
období tvorby pro mládež se věnoval dospělým opět převážně formou povídkových próz. Řadu prací věnoval regionu. Zpracoval
sborník Ta hradišťská brána (1933), kde zachytil osudy umělců, kteří působili v Uherském Hradišti, dále Vlastivědné čtení
z pověstí hradišťského okresu (1935). Vydal celkem 70 vlastních básnických a beletristických knih, 20 knížek odborných, několik
překladů z němčiny a polštiny, redigoval 10 časopisů a přispíval do mnoha dalších.
|
|
Působil jako zanícený pracovník a organizátor v bibliofilském hnutí, redigoval časopis Bibliofil, bibliofilskou edici Moravského
kola spisovatelů Studánky, připravoval četná bibliofilská vydání. Věnoval se knižní kultuře a grafice, sbíral ex libris. Vydal
práci Moderní česká exlibris (1926) popisující na 5000 knižních značek. Jeho literární pozůstalost je uložena ve Slováckém
muzeu v Uherském Hradišti.
|
| Další info |
 Wikipedie (Bedřich Beneš Buchlovan) |
|
Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana (Bedřich Beneš Buchlovan) |
|
Biografický slovník Českých zemí HÚ AV ČR |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
