NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Borecký, Jaromír, 1869-1951
Narození 6. srpna 1869, České Budějovice (okr. České Budějovice)
Úmrtí 8. května 1951, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a univerzitní knihovny v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1890-1930)

Biografická pozn. Narozen 6.8.1869 v Českých Budějovicích, zemřel 8.5.1951 v Praze. PhDr., knihovník, básník, překladatel literatury evropské i orientální, redaktor literárních publikací.
Źivotopis Studoval na gymnáziu v Písku (1880-1881) a v Praze (maturita 1888), pak na pražské filozofické fakultě moderní, klasickou a orientální filologii a historii. Jako dvaadvacetiletý nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny v Praze. Doktorátu dosáhl v roce 1898. V knihovně pracoval 40 let, posledních 11 let (1920-1930) jako ředitel. Po r. 1918 se z provinciální, monarchií utlačované knihovny stala první knihovna samostatného státu. V r. 1919 se stal jejím prozatímním správcem. Nahrazoval staré instrukce z let 1778-1825 novými. V získávání přírůstků se projevil příliv literatury slovanské, francouzské a anglo-americké. Při potížích s valutami zdůrazňoval výměnu a získával dary. Z bývalého Bibliografického ústavu vzniklo konzervační oddělení při univerzitní knihovně s převzetím vydávání Bibliografického katalogu. Boreckému bylo uloženo, aby po dohodě s Brnem a Bratislavou vypracoval novou popisnou instrukci. V letech 1920-1929 došlo k první etapě adaptace budovy Klementina, která byla celá zakoupena státem. Za Boreckého se knihovna intenzívně účastnila spolkového života, mnoho akcí se konalo na její půdě. Borecký byl v letech 1925 až 1930 místopředsedou Spolku československých knihovníků. Když Tobolka odstoupil z vedení spolku, odešel Borecký s Tobolkovými stoupenci do Československé společnosti knihovědné a stal se jejím místopředsedou. V Klementinu se konal první mezinárodní sjezd knihovnický v Praze (1926), kde Borecký přednášel. Byl hlavním českým zástupcem na světovém knihovnickém kongresu v Římě (1929). Svou tehdy třicetiletou praxi zúročil ve dvoudílných Pravidlech katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných (1925). Zpracoval je tak, že byly v únoru 1924 schváleny MŠANO.
Vlastní pravidla popisu představuje 1. díl. I když je to práce velmi důkladná s mnoha podrobnostmi, jde spíše o shrnutí dosavadní praxe univerzitní knihovny, než o novou instrukci. Tobolka v recenzích kritizoval Boreckého za „nepochopení úkolu“. Pravidla byla poplatná německým instrukcím. Jejich hlavní principy – stavění záznamů pod substantivem a vytváření sbírkových kopií – uplatňovaly velké vědecké knihovny až do r. 1950. Druhý díl obsahoval transkripci různých písem. Borecký pracoval v poradním sboru pro knihovnictví organizovaném MŠANO. Zabýval se literární a hudební kritikou, redigoval řadu časopisů a edicí. Rozsáhlá byla jeho činnost přednášková. Literární činnost byla ovlivněna zejména jeho stálým zájmem o hudbu, v jeho lyrice je náladovost a hudebnost, je označován za předchůdce české dekadence. Dekadentní prvky ovlivnily i jeho prózu. Zájem o spojení poezie a hudby ho přivedl k libretistické práci. Jako orientalista studoval řadu jazyků, nejznámější jsou jeho překlady z perštiny. Překládal také z polštiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny, ruštiny, němčiny, švédštiny a angličtiny. Pro Ottův slovník naučný psal hesla z oblasti hudby, literatury a orientalistiky. Podílel se na založení Syndikátu českých spisovatelů a Překladatelského spolku, byl zakladatelem a předsedou kulturně orientované Italsko-české ligy. nd
Další info URLWikipedie (Jaromír Borecký)
URLDatabáze knih (životopis Jaromír Borecký)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000010.htm ]