NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Borecký, Jaromír, 1869-1951
Narození 6. srpna 1869, České Budějovice (okr. České Budějovice)
Úmrtí 8. května 1951, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a univerzitní knihovny v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1890-1930)

Biografická pozn. Narozen 6.8.1869 v Českých Budějovicích, zemřel 8.5.1951 v Praze. PhDr., knihovník, básník, překladatel literatury evropské i orientální, redaktor literárních publikací.
Źivotopis Studoval na gymnáziu v Písku (1880-1881) a v Praze (maturita 1888), pak na pražské filozofické fakultě moderní, klasickou a orientální filologii a historii. Jako dvaadvacetiletý nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny v Praze. Doktorátu dosáhl v roce 1898. V knihovně pracoval 40 let, posledních 11 let (1920-1930) jako ředitel. Po r. 1918 se z provinciální, monarchií utlačované knihovny stala první knihovna samostatného státu. V r. 1919 se stal jejím prozatímním správcem. Nahrazoval staré instrukce z let 1778-1825 novými. V získávání přírůstků se projevil příliv literatury slovanské, francouzské a anglo-americké. Při potížích s valutami zdůrazňoval výměnu a získával dary. Z bývalého Bibliografického ústavu vzniklo konzervační oddělení při univerzitní knihovně s převzetím vydávání Bibliografického katalogu. Boreckému bylo uloženo, aby po dohodě s Brnem a Bratislavou vypracoval novou popisnou instrukci. V letech 1920-1929 došlo k první etapě adaptace budovy Klementina, která byla celá zakoupena státem. Za Boreckého se knihovna intenzívně účastnila spolkového života, mnoho akcí se konalo na její půdě. Borecký byl místopředsedou Spolku československých knihovníků. Když Tobolka odstoupil z vedení spolku, odešel Borecký s Tobolkovými stoupenci do Československé společnosti knihovědné a stal se jejím místopředsedou. V Klementinu se konal první mezinárodní sjezd knihovnický v Praze (1926), kde Borecký přednášel. Byl hlavním českým zástupcem na světovém knihovnickém kongresu v Římě (1929). Svou tehdy třicetiletou praxi zúročil ve dvoudílných Pravidlech katalogu základního (lístkového abecedního seznamu jmenného) s dodatkem o popisu spisů drobných (1925). Zpracoval je tak, že byly v únoru 1924 schváleny MŠANO.
Vlastní pravidla popisu představuje 1. díl. I když je to práce velmi důkladná s mnoha podrobnostmi, jde spíše o shrnutí dosavadní praxe univerzitní knihovny, než o novou instrukci. Tobolka v recenzích kritizoval Boreckého za „nepochopení úkolu“. Pravidla byla poplatná německým instrukcím. Jejich hlavní principy – stavění záznamů pod substantivem a vytváření sbírkových kopií – uplatňovaly velké vědecké knihovny až do r. 1950. Druhý díl obsahoval transkripci různých písem. Borecký pracoval v poradním sboru pro knihovnictví organizovaném MŠANO. Zabýval se literární a hudební kritikou, redigoval řadu časopisů a edicí. Rozsáhlá byla jeho činnost přednášková. Literární činnost byla ovlivněna zejména jeho stálým zájmem o hudbu, v jeho lyrice je náladovost a hudebnost, je označován za předchůdce české dekadence. Dekadentní prvky ovlivnily i jeho prózu. Zájem o spojení poezie a hudby ho přivedl k libretistické práci. Jako orientalista studoval řadu jazyků, nejznámější jsou jeho překlady z perštiny. Překládal také z polštiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny, ruštiny, němčiny, švédštiny a angličtiny. Pro Ottův slovník naučný psal hesla z oblasti hudby, literatury a orientalistiky. Podílel se na založení Syndikátu českých spisovatelů a Překladatelského spolku, byl zakladatelem a předsedou kulturně orientované Italsko-české ligy. nd
Další info URLWikipedie (Jaromír Borecký)
URLDatabáze knih (životopis Jaromír Borecký)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000010.htm ]