NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Frey, Jaroslav, 1902-1983
Narození 22. května 1902, Znojmo (okr. Znojmo)
Úmrtí 20. března 1983, Znojmo (okr. Znojmo)
Místo působení Hodonín (okr. Hodonín) - Městská knihovna v Hodoníně (1926-1930)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Městská knihovna v Praze (1930-1931)
Zlín (okr. Zlín) - Baťova tovární knihovna (1931-1932)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Městská knihovna v Praze (1932-1950)
Znojmo (okr. Znojmo) - Dům armády (1953-1956)
Hodonice u Znojma (okr. Znojmo) - Středisková knihovna (1956-)

Biografická pozn. Narozen 22.5.1902 ve Znojmě, zemřel 20.3.1983. Knihovník, literatura z oboru, literárně historické spisy.
Źivotopis Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně (1921) studoval na filozofické fakultě brněnské univerzity (1921-1925), kde byl zároveň knihovníkem slovanského semináře. 1926 byl praktikantem znojemské městské knihovny, což však v Knihovnické kronice nezmiňuje. Pro knihovnictví ho získal Jiří Mahen. Po doplnění kvalifikace složením státní knihovnické zkoušky (1926) se stal koncem roku 1926 knihovníkem Městské knihovny v Hodoníně. Vydával zde časopis Knihovna, náš první knihovnický časopis pro čtenáře lidových knihoven. Věnoval pozornost výzkumu četby, psychologickým podmínkám četby, motivům přivádějícím čtenáře do knihovny. Poznatky publikoval v knize Psychologie čtenáře (1929). Pro svou orientaci na práci s mladým čtenářem přijal v roce 1930 nabídku organizovat dětské oddělení v Městské knihovně v Praze, kde zavedl poprvé ve velkém měřítku volný výběr a získané zkušenosti zachytil v knížce Čtenářský průzkum pražského dítěte (1931). Provedl průzkum dětské četby a jejího vlivu metodou řízených rozhovorů. Ověřoval výhody volného výběru knih v Baťově závodní knihovně ve Zlíně, kam odešel v květnu 1931. Poznatky promítl do studie Výzkum četby průmyslového dorostu (1931). Od května 1932 působil jako ústřední metodik v Městské knihovně v Praze. Podal návrh, jak racionalizovat práci malé veřejné knihovny ve spise Základy československého knihovnictví (1932), který se však setkal s kritikou pro „minimální program“. Doporučoval nabízet čtenářům beletrii, zábavu a naučnou literaturu chápal jen jako pomoc v praktickém životě (řemesla, zahrada, domácnost apod.).
Oponenti mu rozuměli, ale nesouhlasili. Od září 1945 byl vedoucí odboru závodních knihoven SČK, od roku 1947 vedl knihovnickou subkomisi ÚV KSČ (podílel se na zakládání Gottwaldových knihoven). V letech 1948-1949 byl pověřen vedením Městské knihovny v Praze, od roku 1949 člen redakční rady Čtenáře. Od roku 1953 vedl knihovnu Domu armády ve Znojmě a spolupracoval na návrhu nové organizace vojenských knihoven. Ve střediskové knihovně v Hodonicích u Znojma pracoval od r. 1956 jako spolupracovník metodického kabinetu Státní knihovny ČSSR v Praze. V roce 1962 odešel do důchodu. V Knihovnické kronice (1967), kterou napsal po odchodu do důchodu a zpracoval v ní své vzpomínky i dával praktické rady, nazval své metodické období „sedmiletou metodickou válkou“, kdy podnikl mnoho pokusů a pozorování, pro čtenáře stále něco nového tvořil. Zpracoval např. názorné pomůcky Literární místopis Moravy a Slezska (1933), Literární místopis země České a Moravskoslezské (1938) jejich součástí byly mapy s vyznačením jmen a děl spisovatelů u jednotlivých lokalit. V r. 1939 zavedl pojízdnou knihovnu pro pražská předměstí. Když nacisté v roce 1940 zabavili bibliobus, vrátil se do dětského odd. Jeho zásluhou byla zachráněna Sukova studijní knihovna literatury pro mládež. Stále se zabýval dětskou četbou, vydal knížky Jak číst a co číst nejmenším dětem (1941), Boj o pohádku (1942). Po válce vydal řadu příruček: Česko-ruská a rusko-česká knihovnická terminologie (1947), Jak číst českou literaturu (1947), Založte si vlastní knihovnu (1947).
Vydal další práce: Plán historické četby (1949), Práce s dětským čtenářem (1951), Postavy a dějiště souboru spisů Aloise Jiráska (1953). Napsal metodickou příručku pro vztah střediskových a vesnických knihoven Vesnická knihovna (1959). Vydával knihovnické časopisy Knihovna (1927-1931), Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře (1933). Snažil se své teoretické poznatky o dětském čtenáři podepřít i beletrií. Ve výborech Ruské a české pohádky (1946), Co bylo a co bude (1950) upravil texty tak, aby vynikly rozumové vlastnosti lidových hrdinů ve Vyprávění o veliké válce (1950) se snažil vytvořit nový typ pohádky. nd
Medaile a ocenění Cena z Gottwaldova fondu (1948)
Cena hlavního města Prahy (1962)
Zasloužilý pracovník kultury
Za vynikající práci (1963)
čestné uznání Ministerstva školství a kultury (1958)
Další info URLMěstská knihovna Znojmo - Osobnosti regionu (Jaroslav Frey)
URLBulletin SKIP 2005, 2
URL1918 – průkopníci veřejného knihovnictví: Jaroslav Frey (Duha, 2018, . 2)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000018.htm ]