| Záhlaví |
Gawrecki, Drahoslav, 1919-1988 |
| Odkaz. forma |
Gavrecký, Drahoslav, 1919-1988 |
| Narození |
15. června 1919, Prostějov (okr. Prostějov) |
| Úmrtí |
19. října 1988, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Frýdek-Místek (okr. Frýdek-Místek) - Městská knihovna Frýdek-Místek (1938-1945) |
|
Opava (okr. Opava) - Bezručova knihovna v Opavě (nyní Knihovna Petra Bezruče v Opavě) (1949-1950) |
|
Olomouc (okr. Olomouc) - Univerzitní knihovna v Olomouci (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1954-1955) |
|
Ostrava (okr. Ostrava-město) - Státní vědecká knihovna v Ostravě (nyní Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) (1951-1954,1955-1959) |
|
Martin (okr. Martin (Slovensko)) - Matica slovenská v Martine (1959-1961) |
|
Bratislava (okr. Bratislava (Slovensko)) - Slovenská pedagogická knižnica v Bratislave (1961-1962) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní technická knihovna v Praze (nyní Národní technická knihovna v Praze) (1971-1972) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní pedagogická knihovna v Praze (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze) (1972-1973) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1962-1968) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSR (nyní Národní knihovna ČR) (1974-1979) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 15.6.1919 v Prostějově, zemřel 19.10.1988 v Praze. PhDr.,knihovník, básně, próza, literatura z oboru knihovnictví,
překlady z polštiny.
|
| Źivotopis |
Reálku vychodil v Prostějově (maturita 1937), v Praze absolvoval Státní knihovnickou školu (1938) a krátce do uzavření vysokých
škol studoval na přírodovědecké fakultě. Již před válkou publikoval odborné stati a články o úkolech a významu lidového knihovnictví.
Od prvních poválečných let koncipoval návrhy na organizaci lidového knihovnictví, na zřízení instituce pro technické služby
knihovnám, návrhy jednotlivých součástí vnitřního vybavení knihoven. Návrh na vybudování organizované činnosti v lidovém knihovnictví
podal v práci O výstavbu lidového knihovnictví (1946). V 41. ročníku České osvěty (1948) uveřejnil seriál rozsáhlých studií
Organizace a správa poboček veřejných obecních knihoven. Prošel řadou ředitelských funkcí: byl ředitelem Městské knihovny
ve Frýdku-Místku (1938-1945), ředitelem Universitní knihovny v Olomouci (1954-1955), ředitelem Bezručovy knihovny v Opavě
(1949-1950) a Státní vědecké knihovny v Ostravě (1951-1954, 1955-1959). V letech 1959-1961 pracoval v Matici slovenské v Martině
a pak ve Slovenské pedagogické knižnici v Bratislavě. V r. 1962 přešel natrvalo do Prahy. Návrhy na výstavbu a adaptace knihoven
uveřejňoval od r. 1949. Otázky dosud zanedbávané problematiky výstavby, zařízení a technického vybavení knihoven řešil komplexně,
včetně organizace a metodiky plánování výstavby, projektování technologie, zpracování posudků stavební dokumentace, které
se týkaly mnoha domácích i zahraničních knihoven. Nejvýznamnější byl jeho podíl na přípravě výstavby Matice slovenské v Martině
a Státní knihovny ČSR v Praze. Do Státní knihovny byl povolán za účelem přípravy její novostavby.
|
|
Vytvořil odpovídající pracoviště v rámci technického odboru, kterýřídil, a vypracoval podklady pro zpracování projektové dokumentace
na výstavbu Státní knihovny. Organizoval mezinárodní spolupráci, byl iniciátorem první Mezinárodní porady odborníků socialistických
zemí o výstavbě, zařízení a technickém vybavení knihoven v únoru 1964 v Praze. Usiloval o odstranění deformovaného pojetí
technizace a racionalizace. Spolu s V. Radou přednášel na katedře knihovnictví a vědeckých informací Fakulty sociálních věd
a publicistiky UK předmět Výstavba, zařízení a technické vybavení knihoven. V letech 1968-1970 působil na katedře jako její
stálý výzkumný a pedagogický pracovník. V r. 1971 zde získal doktorát prací Organizační a metodické pokyny výstavby knihoven.
Po relativně krátkém působení ve funkci ředitele Státní technické knihovny (1971-1972) a Státní pedagogické knihovny (1972-1973)
se vrátil do Státní knihovny ČSR a jako náměstek ředitele a vedoucí sektoru technického a investičního zde pracoval až do
odchodu na odpočinek v r. 1979. Navázal na úsilí o novostavbu knihovny a vyvíjel snahy o dosažení tohoto cíle. Stal se autoritou
na výstavbu a vybavení knihoven u nás i v zahraničí. K této tematice vydal samostatné práce, časopisecké příspěvky, zanechal
strojopisy, expertizy, návrhy, posudky. V letech 1970-1975 byl předsedou ÚKR. Ve své básnické tvorbě odráží tíživé sociální
skutečnosti Beskydska, v baladických skladbách reaguje na válečnou dobu, později se v jeho poezii objevuje poválečný vlastenecký
patos. Jako překladatel se zaměřil zvláště na polskou prózu.
|
|
Lit.: Lexikon české literatury. Sv. 1. 1985. – Literární slovník severní Moravy a Slezska. 2001. – Státní vědecká knihovna
v Ostravě 1951-2001. 2001. – Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2005. – Kulturněhistorická encyklopedie Slezska
a severovýchodní Moravy. 2013. – Knihovnictví a bibliografie, 1988, č. 12, s. 98-100. - Ročenka SK ČSR 1974, 1979/80, 1983,
s.235-242. – Zpravodaj SK ČSR, 1984, č. 3, s. 46-49. nd Chrám věd a múz uvádí, že knihovnu řídil jen v r. 1955
|
| Medaile a ocenění |
Cena města Ostravy 1953 |
| Další info |
 Kdo je kdo - databáze regionálních osobností - Město Český Těšín |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
