NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Gawrecki, Drahoslav, 1919-1988
Odkaz. forma Gavrecký, Drahoslav, 1919-1988
Narození 15. června 1919, Prostějov (okr. Prostějov)
Úmrtí 19. října 1988, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Frýdek-Místek (okr. Frýdek-Místek) - Městská knihovna Frýdek-Místek (1938-1945)
Opava (okr. Opava) - Bezručova knihovna v Opavě (nyní Knihovna Petra Bezruče v Opavě) (1949-1950)
Olomouc (okr. Olomouc) - Univerzitní knihovna v Olomouci (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1954-1955)
Ostrava (okr. Ostrava-město) - Státní vědecká knihovna v Ostravě (nyní Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) (1951-1954,1955-1959)
Martin (okr. Martin (Slovensko)) - Matica slovenská v Martine (1959-1961)
Bratislava (okr. Bratislava (Slovensko)) - Slovenská pedagogická knižnica v Bratislave (1961-1962)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní technická knihovna v Praze (nyní Národní technická knihovna v Praze) (1971-1972)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní pedagogická knihovna v Praze (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze) (1972-1973)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR v Praze) (1962-1968, 1974-1979)

Biografická pozn. Narozen 15.6.1919 v Prostějově, zemřel 19.10.1988 v Praze. PhDr.,knihovník, básně, próza, literatura z oboru knihovnictví, překlady z polštiny.
Źivotopis Reálku vychodil v Prostějově (maturita 1937), v Praze absolvoval Státní knihovnickou školu (1938) a krátce do uzavření vysokých škol studoval na přírodovědecké fakultě. Již před válkou publikoval odborné stati a články o úkolech a významu lidového knihovnictví. Od prvních poválečných let koncipoval návrhy na organizaci lidového knihovnictví, na zřízení instituce pro technické služby knihovnám, návrhy jednotlivých součástí vnitřního vybavení knihoven. Návrh na vybudování organizované činnosti v lidovém knihovnictví podal v práci O výstavbu lidového knihovnictví (1946). V 41. ročníku České osvěty (1948) uveřejnil seriál rozsáhlých studií Organizace a správa poboček veřejných obecních knihoven. Prošel řadou ředitelských funkcí: byl ředitelem Městské knihovny ve Frýdku-Místku (1938-1945), ředitelem Universitní knihovny v Olomouci (1954-1955), ředitelem Bezručovy knihovny v Opavě (1949-1950) a Státní vědecké knihovny v Ostravě (1951-1954, 1955-1959). V letech 1959-1961 pracoval v Matici slovenské v Martině a pak ve Slovenské pedagogické knižnici v Bratislavě. V r. 1962 přešel natrvalo do Prahy. Návrhy na výstavbu a adaptace knihoven uveřejňoval od r. 1949. Otázky dosud zanedbávané problematiky výstavby, zařízení a technického vybavení knihoven řešil komplexně, včetně organizace a metodiky plánování výstavby, projektování technologie, zpracování posudků stavební dokumentace, které se týkaly mnoha domácích i zahraničních knihoven. Nejvýznamnější byl jeho podíl na přípravě výstavby Matice slovenské v Martině a Státní knihovny ČSR v Praze. Do Státní knihovny byl povolán za účelem přípravy její novostavby.
Vytvořil odpovídající pracoviště v rámci technického odboru, kterýřídil, a vypracoval podklady pro zpracování projektové dokumentace na výstavbu Státní knihovny. Organizoval mezinárodní spolupráci, byl iniciátorem první Mezinárodní porady odborníků socialistických zemí o výstavbě, zařízení a technickém vybavení knihoven v únoru 1964 v Praze. Usiloval o odstranění deformovaného pojetí technizace a racionalizace. Spolu s V. Radou přednášel na katedře knihovnictví a vědeckých informací Fakulty sociálních věd a publicistiky UK předmět Výstavba, zařízení a technické vybavení knihoven. V letech 1968-1970 působil na katedře jako její stálý výzkumný a pedagogický pracovník. V r. 1971 zde získal doktorát prací Organizační a metodické pokyny výstavby knihoven. Po relativně krátkém působení ve funkci ředitele Státní technické knihovny (1971-1972) a Státní pedagogické knihovny (1972-1973) se vrátil do Státní knihovny ČSR a jako náměstek ředitele a vedoucí sektoru technického a investičního zde pracoval až do odchodu na odpočinek v r. 1979. Navázal na úsilí o novostavbu knihovny a vyvíjel snahy o dosažení tohoto cíle. Stal se autoritou na výstavbu a vybavení knihoven u nás i v zahraničí. K této tematice vydal samostatné práce, časopisecké příspěvky, zanechal strojopisy, expertizy, návrhy, posudky. V letech 1970-1975 byl předsedou ÚKR. Ve své básnické tvorbě odráží tíživé sociální skutečnosti Beskydska, v baladických skladbách reaguje na válečnou dobu, později se v jeho poezii objevuje poválečný vlastenecký patos. Jako překladatel se zaměřil zvláště na polskou prózu.
Lit.: Lexikon české literatury. Sv. 1. 1985. – Literární slovník severní Moravy a Slezska. 2001. – Státní vědecká knihovna v Ostravě 1951-2001. 2001. – Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 2005. – Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy. 2013. – Knihovnictví a bibliografie, 1988, č. 12, s. 98-100. - Ročenka SK ČSR 1974, 1979/80, 1983, s.235-242. – Zpravodaj SK ČSR, 1984, č. 3, s. 46-49. nd
Medaile a ocenění Cena města Ostravy 1953
Další info URLKdo je kdo - databáze regionálních osobností - Město Český Těšín

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000019.htm ]