| Záhlaví |
Chyba, Karel, 1918-1995 |
| Narození |
30. dubna 1918, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
14. července 1995, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - České zemské ústředí obcí, měst a okresů (1940-1942) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1945-1983) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 30. 4. 1918, zemřel 14. 7. 1995. Pracovník Universitní knihovny, práce z oboru dějin knihtisku v Čechách. |
| Źivotopis |
Narodil se 30. dubna 1918 v Praze 7 kamnářskému mistru. Pokřtěn byl 4. května 1918 jménem Karel Zdeněk. Středoškolská studia
absolvoval na Jiráskově státním československém gymnáziu v Praze 2 v letech 1929 až 1937. Během středoškolských studií byl
členem jednoty Orla, Českého volejbalového a basketbalového svazu a Legia angelica, družiny hochů-ministrantů. Po maturitě
studoval na FF UK obory historie, pomocné vědy historické a Tobolkovy knihovnické kurzy. Krátkou praxi vykonal již před válkou
v Národní a univerzitní knihovně, kde se obeznámil s agendou lístkových katalogů a s odd. knižních vazeb. Další praktický
výcvik následoval v Ústřední knihovně hl. města Prahy v březnu 1939. Vysvědčení o nižší zkoušce knihovnické je z června 1939.
Po uzavření vysokých škol pracoval v letech 1939-1942 jako úředník, pomocná vědecká síla v Archivu hl. města Prahy, dále v
Českém zemském ústředí obcí, měst a okresů, kde bylo jeho úkolem uspořádání knihovny a archivu. V letech 1942-1945 byl nuceně
nasazen v Mnichově. Po válce nastoupil jako úředník do Národní a univerzitní knihovny a zároveň pokračoval ve studiu na FF
UK, absolvoval 8 semestrů. I když studia nedokončil a státní závěrečné zkoušky neabsolvoval, získal mnoho vědomostí pro své
povolání knihovníka. Dokončil jen knihovnické kurzy, vysvědčení o vyšší zkoušce knihovnické má datum 1. července 1946.
|
|
V Národní knihovně, v odd. rukopisů a vzácných tisků, pracoval jako odborný pracovník od r. 1945 do r. 1983, kdy odešel na
odpočinek. Zajímaly ho především staré tisky, jejich nakladatelé a tiskaři. Vlastní pílí a zájmy se vypracoval na významného
odborníka. Jako knihovník a historik pořádal vzácné historické knihovny – systematicky utřídil fond Manderscheidské knihovny
se sbírkou vzácných arabských knih, pokusil se rekonstruovat knihovnu Schwarzenberskou, ale původního stavu se již nepodařilo
docílit. Jeho největším dílem je Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do r. 1860, který vycházel jako příloha
sborníku Památníku národního písemnictví Slovanská knihovna (1. 1966 – 16/17. 1982. Opravy a doplňky. 18/19. 1983-1984.).
Jeho údaje opravují řadu omylů, rozlišují tiskaře stejných jmen, přinášejí nová spolehlivá datování. Protože Slovník vycházel
pomalu, vyčlenil z něj k samostatnému vydání Seznam pražských tiskařů do r. 1860 a jejich adresy. Toto dílo vyšlo v Miscellaneích
odd. rukopisů a vzácných tisků v r. 1971. Ve stejném periodiku zveřejnil (1985) i svou další práci Zaměstnanci Univerzitní
knihovny v Praze v letech 1777-1918, kde v abecedním seznamu 166 osob uvádí u každého chronologický přehled hodností. Čtenáři
ho znali jako drobného nenápadného člověka v šedivém pracovním plášti s brejličkami a stále se zvyšujícím čelem, někdy podmračeného,
ale vždy ochotného poradit. Ke zdolávání různých problémů mu pomáhala stará hudba. Uměl hrát na varhany, harmonium i píšťalku.
Měl řadu koníčků, byl filatelista a filumenista, rád jezdil ve starých vlacích. V 40. letech byl členem Umělecké besedy, Historického
klubu, Spolku posluchačů filosofie. Ženatý byl od r. 1948, měl dceru a syna. nd
|
| Medaile a ocenění |
Čestné uznání při příležitosti 200. výročí zveřejnění Státní knihovny ČSR (1977) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
