NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Kukula, Richard, PhDr., 1857-1927
Úmrtí 15. ledna 1927, Frýdlant (okr. Liberec)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna) (1897-1920)

Biografická pozn. Narozen1857 v Koujicích ve Štýrsku, zemřel 15.1.1927 v Praze.PhDr., knihovník, ředitel Veřejné a universitní knihovny v Praze.
Źivotopis Studoval na univerzitách ve Štýrském Hradci a v Praze, v r. 1882 byl promován jako doktor filozofie. Pracoval v knihovnách ve Vídni, Celovci (Klagenfurt) a Berlíně. R. 1897 přešel do Veřejné a universitní knihovny v Praze a působil zde 22 let jako ředitel. Přijal plán přeorganizovat celou knihovnu a podle pruské instrukce vypracoval směrnici Amts-Instruktion für die Ausarbeitung der K.k. öffentlichen und Universitäts-Bibliothek in Prag (Leipzig 1897). Instrukce vydaná tiskem byla odbornou kritikou tak odsouzena, že Kukula ztratil důvěru kompetentních míst. Bylo zřejmé, že nepůjde na vyšší místo do Vídně (pomýšlelo se na centrální inspektorát nad knihovnami), ale že zůstane v Praze. S prací zamýšlel být hotov za 6 let. Podcenil však bohatství knih a přecenil síly. Časový plán nevycházel, práce se stávala povrchní. Sbírky nebyly rozepisovány a staré názvy byly příliš kráceny. Anonymní hesla byla často měněna za účelem unifikace, aniž jí bylo dosaženo. Dost problémů nadělalo rozvazování přítisků a přívazků, a to i původních historických vazeb. Rozvázané práce se nestačily katalogizovat, ležely léta nezpracovány. Čtenáři se jich marně dožadovali pod starými již neplatnými signaturami. Masivně byly vyřazovány duplikáty. Bylo přerušeno vytváření předmětového katalogu budovaného sedmdesát let (přestávka nebyla nikdy doplněna), zastavilo se provádění ročních revizí, podklady pro revizi ztrácely na kvalitě. Kukula provedl řadu organizačních opatření. Velmi uvolnil absenční půjčování, čímž nejvíce utrpěla konzervační funkce knihovny co se týká povinných výtisků. Byl rozšířen volný přístup k příruční knihovně, do níž byla umístěna i první vydání děl českých spisovatelů.
Snahy o rozšiřování prostorů byly pozitivním rysem Kukulovy éry (zřízení šatny, přemístění výpůjčního protokolu, rozšíření čítárny časopisů). Univerzitním profesorům byla zřízena samostatná studovna. Nedostatek místa na knihy byl řešen tak, že chodby byly vymezeny běhouny a po stranách byly uskladňovány knihy, někdy stavěné i ve třech řadách. Celoknihovní soustava stavění byla narušena, dohledávání knih bylo velmi obtížné. Prvním aktem po vzniku republiky byla Kukulova německy psaná žádost, aby byl jmenován dvorním radou. 7. ledna 1920 byl penzionován. V r. 1925 vydal ve Výmaru spis Erinnerungen eines Bibliothekars. Tato kniha byla plná polopravd, nepřesností a snahy předvést autora jako váženého a ctěného muže, což vyvolalo odmítavé reakce. Na půdě Spolku českých knihovníků ji kritizoval zejména J. Volf. Nečekanou „slávu“ jí přinesl v silvestrovském článku v Prager Tagblatt Max Brod, který ji nazval „nejveselejší ze všech knih“. Zařadil obšírné citáty ze života „člověka tuctového“. nd
Další info URLÖsterreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950 (Richard Kukula)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000029.htm ]