| Záhlaví |
Mayerhöfer, Heřman, 1892-1975 |
| Odkaz. forma |
Meyerhöfer, Heřman, 1892-1975 |
| Narození |
26. dubna 1892, Kouřim (okr. Kolín) |
| Úmrtí |
10. srpna 1975, Bílovice nad Svitavou (okr. Brno-venkov) |
| Místo působení |
Brno (okr. Brno-město) - Knihovna Vysoké školy technické v Brně (nyní součást Moravské zemské knihovny v Brně) (1919-1921, 1921-1956) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 27.4.1892 v Kouřimi, zemřel 10.8.1975 v Brně. Ing., knihovník, publikace z oboru. |
| Źivotopis |
Narodil se 27. dubna 1892 v Kouřimi, kde otec pracoval jako traťmistr na dráze. Zemřel však v roce 1892, a tak Heřmana vychovával
řídící učitel Josef Kozlík. Studoval na 1. české reálce v Brně v letech 1903-1910, pak na české technice v Brně v letech 1910-1914.
Následovala vojenská služba a obor stavební inženýrství dokončil r. 1920. Již jako student se zajímal o chod knihovny této
vysoké školy a od července 1919 do února 1921 byl zde zástupcem knihovníka. Pak odešel na místo přejímacího komisaře Československých
státních drah v Brně a po konkursu uveřejněném v červnu 1921 se přihlásil na místo knihovníka. Byl vybrán z šesti zájemců,
pověřen správou knihovny a věnoval jí dalších 35 let, přičemž vrchním komisařem byl jmenován r. 1927 a radou r. 1937. Od počátku
se snažil o to, aby se knihovna stala moderním zařízením, které by sloužilo nejen studentům a pedagogům vysoké školy, ale
i širší veřejnosti. Byl ve styku s brněnskými průmyslovými závody, znal dobře speciální literární potřeby vedoucích technických
pracovníků. Z toho hlediska doplňoval fondy, pečoval o doplňování speciální technické literatury, založil fond patentové a
normalizační literatury, výběrově získával firemní literaturu. Zápasil s nedostatečnými finančními prostředky. Mimořádný finanční
dar Čs. cukerní komise na dobudování knihovny využil především k nákupu deziderátní zahraniční literatury a k retrospektivnímu
doplnění fondu periodik. Tím byly alespoň částečně vyplněny mezery vzniklé za první světové války, během níž knihovna nebyla
téměř vůbec doplňována.
|
|
Zavedl mezinárodní výměnu publikací se zahraničními knihovnami a institucemi. Jejím prostřednictvím a výměnou za Sborník české
vysoké školy technické získával ročně kolem 3 000 sv. knih a 75 zahraničních časopisů. Zaváděl metody v té době v odborných
knihovnách neobvyklé – např. zakládání dokumentačních kartoték časopiseckých článků z předních světových technických časopisů.
V průběhu několika let se mu podařilo vybudovat rozsáhlé kartotéky obsahující kolem 50 000 záznamů. Zavedl tzv. literární
službu, později dokumentační službu výrobním závodům, reagující nejen na potřeby daného závodu, ale se zastoupením všech technických
oborů. Informační účinnost knihovny se jeho zásluhou stále zvyšovala. Prostudoval řadu třídících systémů a zvolil MDT užívané
v průmyslových závodech a v mnoha zahraničních knihovnách. Byl propagátorem a obhájcem MDT u nás. V r. 1935 dosáhl souhlasu
k zavedení MDT ve všech systematických katalozích knihovny. Po dobu druhé světové války byla knihovna uzavřena. Mayerhöferovi
byl povolen pravidelný vstup do budovy knihovny obsazené německým vojskem. Využil toho k rekatalogizaci starších knižních
fondů, což se mu do skončení války téměř beze zbytku podařilo. Již v prosinci 1945 dosáhl toho, že se knihovna vymanila ze
svazku s vysokou školou a sloužila široké veřejnosti, později již jako Státní technická knihovna. Navázal kontakty s průmyslovými
závody, s řadou vývojových pracovišť a výzkumných závodů. Těžiště práce knihovny viděl ve službách čtenářům. Podílel se na
zpracování koncepce čsl. knihovnictví.
|
|
Vyvíjel rozsáhlou přednáškovou a pedagogickou činnost. Přednášel na katedrách knihovnictví v Praze a v Bratislavě, v dlouhodobých
i krátkodobých knihovnických kurzech, pořádal odborné semináře a instruktáže. Napsal řadu článků i studijní skripta. Věnoval
se problematice u nás dosud nezpracované – bibliografii technické literatury a vydal Úvod do bibliografie technické literatury
(1956). Publikace byla původně určena posluchačům knihovnictví, ale stala se informačním zdrojem pro všechny, kteří pracovali
s technickou literaturou. O technickém knihovnictví psal v Německu a ve Francii, uveřejňoval články v ČČK. Byl členem Spolku
čs. inženýrů, Spolku čs. knihovníků, účastnil se mezinárodního sjezdu knihovníků v Praze (1926). V letech 1932 až 1935 psal
do Věstníku SIA, v letech 1927 až 1939 do Lidových Novin. Texty podepisoval hm nebo Ing. H.M. V r. 1956 odešel do důchodu,
aby zbytek svého života dožil v ústraní Bílovic nad Svitavou.nd
|
| Medaile a ocenění |
Za zásluhy o výstavbu československého knihovnictví (1956) |
| Další info |
 Osobnosti MZK (Ing. Heřman Mayerhöfer) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
