NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Poch, Josef, 1899-1964
Narození 20. července 1899, Beroun (okr. Beroun)
Úmrtí 26. července 1964, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Beroun (okr. Beroun) - Městská knihovna Beroun (1922-1945)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovnická škola (1929-1944, 1945-1948)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní pedagogická knihovna Komenského (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského) (1956-1959)

Biografická pozn. Narozen 20.7.1899 v Berouně, zemřel 26.7.1964 v Praze. PhDr., knihovník, publikace z oboru knihovnictví, kulturně historické spisy z Podbrdska.
Źivotopis Narodil se 20. července 1899 v Berouně do rodiny učitele. Vystudoval reálné gymnázium v Berouně, na němž maturoval v roce 1918. Ještě před dokončením studia na FF UK se stal okrskovým knihovnickým dozorcem. Po absolvování Státní knihovnické školy ve školním roce 1921/22 a absolutoriu v r. 1922 (titul PhDr. v roce 1926) nastoupil 1. září 1922 v Berouně jako městský knihovník a v knihovně pracoval do konce července 1945. Hned po příchodu provedl revizi a zjistil, že 40 % inventovaných svazků ve stávající knihovně nebylo na místě. Založil také chybějící katalog abecední jmenný, přírůstkový, místní a názvový. Od roku 1934 měl hodnost městského vrchního knihovního komisaře. Pomáhal uvádět v život první knihovnický zákon jako knihovník i jako propagátor a kritik. Vybudoval moderní veřejnou knihovnu v samostatné budově, kde postupně zřídil hudební odd., půjčovnu a čítárnu pro mládež. Tato knihovna patřila ve 30. letech mezi největší a nejlepší české veřejné knihovny jak svým fondem, tak svou činností. Účastníci Mezinárodního sjezdu knihovníků v r. 1926 knihovnu navštívili a vyslovili uznání. Pochova bohatá publikační činnost vždy směřovala na pomoc knihovnické praxi. Napsal množství statí, recenzí, kritik, v letech 1936 až 1945 byl takřka denním přispěvatelem Lidových novin. V letech 1916 až 1938 přispíval do Berounského obzoru, v letech 1923 až 1934 do Hlasů od Berounky, v letech 1924 až 1938 do Stráže Podbrdska. Psával pod pseudonymem St. Vřešínský a pod šiframi jp, J.P., -fch.
Palčivý problém čítáren se promítl do publikace Knihovny a čítárny (1926), což je souhrn přednášek na kursu lidovýchovných pracovníků. Práce Příručka pro nejmenší knihovny (1927) získala 1. cenu v soutěži vypsané Spolkem čs. knihovníků. Zabýval se i problematikou literatury a četby. Formou dotazníků a zkoumáním dat ve čtenářských legitimacích analyzoval četbu žáků berounských škol výsledky publikoval ve studii Dorost a kniha (1931). V publikaci Rádce venkovského knihovníka (1943) se odrážejí zkušenosti člověka, který s vesnickými knihovnami pracoval více než 20 let. V r. 1938 založil časopis Lidová knihovna s podtitulem Časopis pro obecní knihovny na venkově a řídil ho (v r. 1944-1945 nevycházel) až do r. 1946. Ve třech poválečných letech redigoval Českou osvětu. V letech 1933 až 1941 byl členem redakce Časopisu českých knihovníků. Od r. 1925 byl učitelem na státních knihovnických kurzech, od roku 1928 na Státní knihovnické škole, od roku 1937 zástupcem ředitele, od roku 1945 až do konce září 1948 byl jejím ředitelem. Po druhé světové válce řídil knihovnické záležitosti na MŠK v odd. lidových knihoven, resp. na ministerstvu školství a osvěty byl po reorganizaci v roce 1946 přednostou oddělení, které mělo na starost lidové knihovny v obcích nad 10 tisíc obyvatel. Zasazoval se o novelizaci zákona o veřejných knihovnách obecních. S tím souvisí jeho publikace O novou úpravu československého knihovnictví (1947). Z poválečného období pochází ještě další práce K vývoji knihovnického školství u nás (1948). V r. 1956 se stal hlavním metodikem Státní pedagogické knihovny Komenského. Z této funkce odešel v r. 1959 do důchodu.
V r. 1922 se stal členem Spolku čsl. knihovníků a od r. 1924 zde pracoval v různých funkcích: v roce 1924 jako revizor, 1926-28 2. jednatel, 1936-38 účetní, 1939-42 pokladník, 1943-45 3. místopředseda, 1926 2. jednatel Mezinárodního sjezdu knihovníků. Řadu let byl členem knihovního odboru Masarykova lidovýchovného ústavu v Praze a od roku 1940 do roku 1946 mu předsedal. Z úředního donucení byl členem Českého svazu pro spolupráci s Němci. Po válce byl činný ve Spolku českých knihovníků. Své regionální cítění projevil zejména redigováním Osvětového věstníku Podbrdska po celou dobu jeho existence v letech 1923-1942. V tomto časopise, který přesáhl význam regionu, uveřejnil až stovku článků. Nejcennější jsou rozbory činnosti berounské knihovny za jednotlivá léta. Při profilování časopisu však Poch prokázal, že je nejen knihovníkem, ale i osvětovým pracovníkem. Od r. 1922 byl kronikářem Berouna. nd a abr
Další info URLDr. Josef Poch (Bulletin SKIP, 2002, č. 1)
URLVZNIK ČESKOSLOVENSKA – 100 LET. 10. část. Josef Poch (Čtenář, 2018, č. 11)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - https://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000040.htm ]