NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Poch, Josef, 1899-1964
Narození 20. července 1899, Beroun
Úmrtí 26. července 1964, Praha

Biografická pozn. Narozen 20.7.1899 v Berouně, zemřel 26.7.1964 v Praze. PhDr., knihovník, publikace z oboru knihovnictví, kulturně historické spisy z Podbrdska.
Źivotopis Vystudoval reálné gymnázium v Berouně. Ještě před dokončením studia na FF UK se stal okrskovým knihovnickým dozorcem. Po absolutoriu v r. 1922 nastoupil v Berouně jako městský knihovník. Pomáhal uvádět v život první knihovnický zákon jako knihovník i jako propagátor a kritik. Vybudoval moderní veřejnou knihovnu v samostatné budově, kde postupně zřídil hudební odd., půjčovnu a čítárnu pro mládež. Tato knihovna patřila ve 30. letech mezi největší a nejlepší české veřejné knihovny jak svým fondem, tak svou činností. Účastníci Mezinárodního sjezdu knihovníků v r. 1926 knihovnu navštívili a vyslovili uznání. Pochova bohatá publikační činnost vždy směřovala na pomoc knihovnické praxi. Napsal množství statí, recenzí, kritik; po řadu let byl takřka denním přispěvatelem Lidových novin. Palčivý problém čítáren se promítl do publikace Knihovny a čítárny (1926), což je souhrn přednášek na kursu lidovýchovných pracovníků. Práce Příručka pro nejmenší knihovny (1927) získala 1. cenu v soutěži vypsané Spolkem čs. knihovníků. Zabýval se i problematikou literatury a četby. Formou dotazníků a zkoumáním dat ve čtenářských legitimacích analyzoval četbu žáků berounských škol; výsledky publikoval ve studii Dorost a kniha (1931). V publikaci Rádce venkovského knihovníka (1943) se odrážejí zkušenosti člověka, který s vesnickými knihovnami pracoval více než 20 let. V r. 1938 založil časopis Lidová knihovna s podtitulem Časopis pro obecní knihovny na venkově a řídil ho (v r. 1944-1945 nevycházel) až do r. 1946. Ve třech poválečných letech redigoval Českou osvětu. Od r. 1929 byl učitelem na Státní knihovnické škole, v letech 1945-1948 byl jejím ředitelem. Po druhé světové válce řídil knihovnické záležitosti na MŠK v
odd. lidových knihoven. Zasazoval se o novelizaci zákona o veřejných knihovnách obecních. S tím souvisí jeho publikace O novou úpravu československého knihovnictví (1947). Z poválečného období pochází ještě další práce K vývoji knihovnického školství u nás (1948). V r. 1956 se stal hlavním metodikem Státní pedagogické knihovny Komenského. Z této funkce odešel v r. 1959 do důchodu. V r. 1922 se stal členem Spolku čsl. knihovníků a od r. 1924 zde pracoval v různých funkcích. Po válce byl činný ve Spolku českých knihovníků. Své regionální cítění projevil zejména redigováním Osvětového věstníku Podbrdska po celou dobu jeho existence v letech 1923-1942. V tomto časopise, který přesáhl význam regionu, uveřejnil až stovku článků. Nejcennější jsou rozbory činnosti berounské knihovny za jednotlivá léta. Při profilování časopisu však Poch prokázal, že je nejen knihovníkem, ale i osvětovým pracovníkem. Od r. 1922 byl kronikářem Berouna. Lit.: OSN nové doby. Sv. 4. 1935. – Čtenář, 2004, č. 10, s. 337. – Knihovník, 1964, s. 320. nd

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 00 / 000000040.htm ]