| Záhlaví |
Procházka, František Serafínský, 1861-1939 |
| Církevní jméno |
Budovec, Václav, 1861-1939 |
|
Faustin, František, 1861-1939 |
|
Hanák, Prokop, 1861-1939 |
|
Houdek, Jaroslav, 1861-1939 |
|
Kocourek, Vendelín, 1861-1939 |
| Odkaz. forma |
Procházka, František Serafín, 1861-1939 |
|
Serafínský Procházka, František, 1861-1939 |
|
Procházka, Fr., 1861-1939 |
| Narození |
15. ledna 1861, Náměšť na Hané (okr. Olomouc) |
| Úmrtí |
28. ledna 1939, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Městská knihovna na Královských Vinohradech (nyní Městská knihovna v Praze) (1900-1927) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 15. 1. 1861 v Náměšti na Hané, zemřel 28. 1. 1939 v Praze. Básník, spisovatel, redaktor a knihovník, autor literatury
pro děti a mládež, též překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny.
|
| Źivotopis |
Narodil se 15. ledna 1861 do rodiny náměšťského zámečníka. V letech 1873 až 1881 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci
a poté studoval na tamním kněžském semináři. Po dvou letech yystoupil ze semináře a odešel studovat do Prahy na FF UK latinu,
řečtinu a češtinu. Učil ve Strašnicích, na Žižkově a ve Vršovicích. V r. 1891 se stal redaktorem Malého čtenáře (1891-1939)
a poté i celé produkce pro děti a mládež ve Vilímkově nakladatelství. Malý čtenář se za jeho řízení stal na léta nejoblíbenějším
dětským časopisem. Koncem dubna 1900 byl zvolen městským knihovníkem na Královských Vinohradech a hned se postaral o vytištění
prvního, prakticky upraveného seznamu knih. V roce 1907 zajistil vydání nového seznamu knih, neboť fond knih a časopisů se
rozmnožoval průměrným ročním přírůstkem 300 až 500 svazků. V té době se mu dostalo uznání od Zemského výboru nejen za vhodné
uspořádání seznamu, ale i pro praktickou půjčovní manipulaci. K novému seznamu vytvořil roku 1910 doplněk, neboť knižní fond
vzrostl na 8 000 svazků. Z knihovny vytvořil kulturní prostředí, kam rádi docházeli mladí literáti a kulturní pracovníci o
radu. V roce 1913 byl za zásluhy o rozvoj knihovny jmenován městskou radou ředitelem městské knihovny a čítárny. Nehleděl
na politické přesvědčení ani na protekci, částku na nákup knih byl ochoten rozdělit na tolik stejných dílů, kolik bylo knihkupců
na Vinohradech. V roce 1921 se začíná uskutečňovat vytváření Velké Prahy a autonomní funkce všech městských mimopražských
úřadů se ukončují. Samostatnost knihovny a čítárny končí 30. listopadu 1922 a knihovna se stala pobočkou Ústřední knihovny
hl. města Prahy č. 18. Po přestěhování knihovny v roce 1925 z Národního domu do městské radnice odešel na konci ledna 1927
do penze.
|
|
Od r. 1913 byl také redaktorem a vydavatelem časopisu Zvon (1913-1939). Řídil edice Knihy pro mládež a Knihovna mládeže dospívající.
Účastnil se spolkové činnosti v Moravské besedě, ve Spolku čes. spisovatelů beletristů Máj (od 1892, 1929-1939 předseda),
působil též ve Svatoboru, ve Společnosti přátel literatury pro mládež, pak v sekci přátel literatury pro mládež Masarykova
lidovýchovného ústavu v Praze. Byl členem České akademie věd a umění. Vedle rozsáhlé kulturně organizační činnosti napsal
velké množství beletristických a žurnalistických drobnějších prací, článků a literárních kritik. Pohádky, povídky a dramatická
dílka pro děti jsou v jeho díle jen epizodou, jeho význam je v básnictví pro děti. Uplatňoval v něm lyriku, využíval melodičnosti
lidové písně a napodoboval její formu. Mnoho jeho básní bylo zhudebněno (L. Janáček, J. B. Foerster, K. Kovařovic, V. Novák),
některé znárodněly. Snažil se o pozvednutí úrovně tvorby pro děti, ve svém díle uplatňoval cit pro výchovu malého čtenáře.
V původní české poezii pro děti si vydobyl čelné místo. Publikoval pod mnoha pseudonymy a šiframi. Byl překladatelem z němčiny,
angličtiny a francouzštiny. Zemřel 28. ledna 1939 v Praze v ranních hodinách. Pohřeb měl v pražském krematoriu 31. ledna 1939.
|
| Další info |
 Wikipedie (František Serafínský Procházka) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
