| Záhlaví |
Volf, Josef, 1878-1937 |
| Pseudonym |
Přeštický, J. V., 1878-1937 |
| Narození |
7. února 1878, Přichovice u Přeštic |
| Úmrtí |
12. května 1937, Praha |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 7.2.1878 v Příchovicích u Přeštic, zemřel 12.5.1937 v Praze. PhDr., ředitel knihovnické školy, publikace z oboru historie,
dějin knihovnictví, knihtisku a svobodného zednářství, redakční činnost, stati v odborném tisku.
|
| Źivotopis |
Vystudoval gymnázium v Plzni. Ještě za svých filozofických studií na pražské univerzitě jako žák Č. Zíbrta si přivydělával
katalogizačními pracemi v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea, kde ho přijali pro úhledný rukopis. Studia ukončil doktorátem
v r. 1904. Od té doby pracoval v knihovně Národního muzea. Jeho aktivní vztah k veřejnosti, k tisku, rozsáhlé osobní styky
vedly ke zvyšování zájmu o knihovnu. Došlo k rozsáhlému rozmnožení sbírek, knihovna získávala dary a odkazy knihoven a rukopisných
památek. Stal se ředitelem této knihovny. Přes 30 let působení v knihovně Národního muzea mu dalo možnost obsáhnout celou
oblast knihovnictví a knižní politiky. Volfův dlouholetý zájem však patřil lidovým knihovnám. Již jako člen spolku Radbuza
spolupracoval při zakládání a rozesílání knihoven do vesnic na Plzeňsku. Problematice lidových knihoven se věnoval i v knihovním
odboru Svazu osvětového, kde delší dobu zastával funkci místopředsedy. Své bohaté zkušenosti uplatnil ve sboru, který MŠANO
svolalo k přípravě osnovy zákona o veřejných knihovnách obecních. Zvláště v prvním pětiletí po vydání zákona se zasloužil
o organizaci a rozvoj obecních knihoven svým věcným a klidným přístupem. Tematika lidových knihoven se promítla do jeho publikační
činnosti. V 7. ročníku České osvěty (1911) uveřejnil seriál devíti historických studií s názvem České knihovny lidové do r.
1848. V úvodu vysvětluje, které knihovny mezi lidové zahrnuje: řemeslnické a učednické, školní, obecní, městské, učitelské,
farní, čtenářských besed, jednot a spolků, hospodářsko-rolnické a knihovny soukromé. Ve 20. letech se k podobné tematice vrátil
a zpracoval Dějiny veřejných půjčoven knih do r. 1848 (1931). Na základě bohatého
|
|
archivního materiálu popisuje počátky čítáren, čtenářských společností a menších čtenářských kroužků, od kterých byl jen krok
ke knihkupeckým půjčovnám knih. Jeho vědecké spisy měly ryze historický charakter. Věnovaly se rodnému kraji, osudům českých
exulantů, J. A. Komenskému. K nim patří i Dějiny českého knihtisku do r. 1848 (1926). Přes metodologické výhrady (Z. V. Tobolka)
kniha přináší mnohá doplnění a zpřesnění dřívějších prací. Práce vyšla i v německém překladu (Weimar 1927). Volf učil na Státní
škole knihovnické a v třínedělních knihovnických kurzech. Stál u zakládání Spolku čs. knihovníků, byl jeho členem a později
také redaktorem spolkového ČČK. Lit.: Emler, J.: Josef Volf. 1937. – Lifka, B.: Knihomil Josef Volf. 1937. - ČČK, 1928, č.
1, s. 28-29. – Česká osvěta, 1928, č. 6, s. 211-213; 1934, č. 5/6, s. 142; 1937, č. 9, s. 329-331; 1948, č. 6-7, s. 356-369.
– Marginalie, 1934, č. 10, s. 152; 1937, s. 133-134. nd
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
