Záhlaví |
Vyskočil, Josef, 1899-1980 |
Narození |
12. dubna 1899, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
15. ledna 1980, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1949-1963) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 12.4.1899 v Praze, zemřel 15.1.1980 tamtéž. Umělecký knihař, konzervátor knih, publikace z oboru. |
Źivotopis |
Po maturitě na státní reálce v Praze II v Ječné ulici, kam docházel v letech 1910 až 1917, pracoval do února 1949 jako účetní
úředník na Místodržitelství v Praze, resp. v Zemské správě politické, Zemském úřadu a Zemském národním výboru. Stále více
se však orientoval na knihařství. V letech 1923 až 1927 se proto vyučil výtvarným knihařem a v červenci 1927 hospitoval u
prof. Wiemelera v Akademie für grafische Künste und Buchbinderei v Lipsku. V prosinci 1927 mu byl vydán tovaryšský výuční
list od Společenstva knihařů v Praze. V březnu 1949 byl převeden z oboru Ministerstva vnitra do oboru Ministerstva školství,
věd a umění, aby ho mohla zaměstnat Národní a universitní knihovna v Praze. V srpnu 1950 byl pověřen ministerstvem, aby vybudoval
v Universitní knihovně ústřední konzervační a restaurátorskou dílnu státních vědeckých knihoven. V ní se rozvíjela laboratorní
práce záchrany vazeb, knižních bloků, grafiky a rukopisů. Řadí se k těm, kteří svému řemeslu dokázali dát hlubší rozměry,
protože se nespokojili s rutinou. Pamětníci připomínají jeho nekompromisní požadavky týkající se ochrany, záchrany, ale i
významu obecně kulturního smyslu vzácných knižních fondů. V knižní vazbě realizoval své postoje a názory. Ochrannou funkci
převazby chápal jako nový tvůrčí projev. Nešlo mu o ilustrování obsahu, ale chápal vazbu jako paralelní výraz k textu, spoluvytvářející
celek restaurované knihy. V době jeho působení v Klementinu byla navázána spolupráce knihovny s Výzkumným ústavem kožedělným
v Otrokovicích ohledně výroby pergamenů a speciálních kůží pro restaurátory.
|
|
Také se zasazoval o záchranu jediného zdroje ručních papírů u nás ve Velkých Losinách. Díky jeho péči se podařilo zavést výuku
restaurátorského oboru na Průmyslové škole grafické, pro niž zpracoval osnovy. Od září 1957 na škole externě vyučoval. Hodnotu
Vyskočilova uměleckého díla ocenila v roce 1966 Fédération Internationale des Maitres-Relieurs (MDE) udělením členství. Dílna
pod jeho vedením získala stříbrnou medaili na Mezinárodní výstavě knižního umění v Lipsku v roce 1959. Byl členem Svazu československých
výtvarných umělců, od roku 1962 členem užší komise konzervátorů při Ústřední muzejní radě Ministerstva školství a kultury.
Od roku 1927 publikoval (Vitrinka, Český bibliofil, Knihovna, Sborník Severočeského muzea v Liberci, Umění a řemesla). V knihovně
pracoval do konce května 1963, naposledy v odboru společných služeb SK ČSSR jako vedoucí konzervační dílny, poté odešel do
starobního důchodu.
|
Medaile a ocenění |
Cena hlavního města Prahy (1960) |
|
Členství v Fédération Internationale des Maitres-Relieurs (MDE) (1966) |
Další info |
Národní knihovna ČR - Historie retaurátorského oddělení |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|