Záhlaví |
Wižďálková, Bedřiška, 1926-2006 |
Narození |
27. dubna 1926, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Úmrtí |
27. června 2006, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna společenských věd (nyní Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE) (1953-1958) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1958-2002) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 27. 4. 1926 v Praze, zemřela 27. 6. 2006. PhDr., knihovnice, autorka bibliografií. |
Źivotopis |
V letech 1937-1945 absolvovala Městské dívčí reálné gymnázium Krásnohorská v Praze. Po jeho ukončení byla na podzim roku 1945
přijata na FF UK, obor filozofie-historie. Závěr studia na fakultě vystřídala povinnost jít učit do Jablonce nad Nisou, který
byl součástí českého pohraničí. Zde strávila téměř tři roky výukou na dvou středních školách a přitom dokončovala studia na
fakultě. V srpnu 1952 skončil její školský pracovní poměr, poté se vrátila zpět do Prahy. 1. ledna 1953 nastoupila do tehdejší
Státní knihovny společenských věd (dále jen SKSV) a prvních pět let se zabývala jmennou a věcnou katalogizací. Díky tomu získala
odbornou erudici, kterou později mnohonásobně zhodnotila při zpracování starých tisků a při spolupráci na pravidlech popisu
staré tištěné produkce. SKSV opustila 31. října 1958. Tehdy došlo k organizačnímu začlenění této knihovny do nově vytvořené
Státní knihovny ČSSR. (SKSV změnila v rámci této reorganizace svůj název na Ekonomická knihovna). 1. listopadu 1958 nastoupila
do Oddělení rukopisů a starých tisků SK ČSSR, kde začala pracovat pod vedením historičky a kodikoložky dr. Emmy Urbánkové.
Zpočátku se zapracovávala do katalogizace starých tisků a práce se starou literaturou a o něco později pak začínají spolu
vytvářet zásady pro katalogizaci staré tištěné produkce, přičemž dr. Urbánková se věnovala prvotiskům a dr. Wižďálková starým
tiskům. Své zkušenosti se zpracováním starých tisků publikovala v odborném tisků. Bližší informace o její publikační činnosti
jsou uvedeny v soupise jejích prací, který vyšel jako součást sborníku Příspěvky ke Knihopisu (1996, sv. 11) k jejím sedmdesátinám.
Přibližně od poloviny 80. let se stala jediným výkonným redaktorem Knihopisu.
|
|
Dodatky o starých tiscích shromážděné v redakci Knihopisu pak začala v průběhu 90. let publikovat pod názvem Dodatky ke Knihopisu.
Celkem vydala pět svazků tohoto rozsáhlého a náročného díla. Šestý svazek vyšel až po její smrti v roce 2006. Druhým jejím
velkým přínosem ke knihovědě a historickému knihovnictví vůbec bylo vydání Pravidel jmenného popisu starých tisků. Díky těmto
pravidlům sjednotilo oddělení rukopisů a starých tisků katalogizační praxi v celé republice a stalo se ústředním metodickým
pracovištěm pro historické knižní fondy. V roce 2001 jí byla na konferenci Knihovny současnosti v Seči udělena čestná cena
Zdeňka Václava Tobolky za celoživotní činnost v oblasti knihovnictví a knihovědy. Dr. Wižďálková je vedle Z. V. Tobolky a
Františka Horáka třetím nepominutelným pilířem retrospektivní bibliografie české literatury. Klementinum bylo světem, ve kterém
dr. Wižďálková strávila padesát let aktivního života a po odchodu na odpočinek s Národní knihovnou úzce spolupracovala až
do posledních dnů svého života.
|
Medaile a ocenění |
Medaile Z. V. Tobolky (2001) |
Další info |
Odešla Bedřiška Wižďálková (Ikaros, 2006, č. 8) |
|
Wikipedie (Bedřiška Wižďálková) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |