| Záhlaví |
Wukadinovic, Spiridion, 1870-1938 |
| Odkaz. forma |
Wukadinović, Spiridion, 1870-1938 |
| Narození |
7. března 1870, Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí |
25. května 1938, Bratislava (Slovensko) |
| Místo působení |
Štýrský Hradec (Rakousko) - Universitätsbibliothek (asi 1894-1897) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1897-1913) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna c. k. vysokých škol technických (nyní Národní technická knihovna) (1907-1914) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 7. 3. 1870, zemřel 25. 5. 1938. Německý germanista, literární historik, profesor germanistiky na univerzitě v Krakově,
knihovník.
|
| Źivotopis |
Studoval na univerzitách v Praze, Berlíně a Štyrském Hradci, kde získal v roce 1894 doktorát. Poté pracoval v tamní Univerzitní
knihovně, odkud přešel roku 1897 na vlastní žádost do pražské Univerzitní knihovny na místo 2. praktikanta. Rok nato byl 4.
amanuensem, a následující rok 3. amanuensem. V r. 1902 byl 2. amanuensem. Od roku 1907 vedl Knihovnu c. k. vysokých škol technických
(asi hodnost 4. skriptora v rámci universitní knihovny a vysokých škol). V r. 1911 se stal v Technické knihovně bibliotekářem
I. třídy a dva roky nato vrchním bibliotekářem Technické knihovny. V Praze se roku 1907 habilitoval v oboru novodobé německé
literatury a německého jazyk. V letech 1908-1914 současně s působením v Univerzitní knihovně zastával místo zatímního vedoucího
KVŠT. Z Klementina, kde pracoval do roku 1913, byl povolán na Jagellonskou univerzitu v Krakově, jejímž řádným profesorem
byl od roku 1916 do roku 1932, kdy odešel do výslužby. Poslední léta prožil v Bratislavě. Svou knihovnu a rukopisy odkázal
bratislavské univerzitě. Zabýval se především tvorbou Goethovou, Kleistovou a Grabbeho. Mezi významnější práce patří: Kleist
– Studien (Stuttgart 1904), Goethes Novelle (Halle 1908) a Goethe – Probleme. Svá vědecká pojednání publikoval mj. v časopise
Archiv für Slawische Philologie. Psal rovněž původní dramata a lyrickou poezii. Zvláštní oblast jeho činnosti představovaly
překlady polských básníků, na předním místě Jana Kochanowského do němčiny. Jako vedoucí Germanistického semináře na Jagellonské
univerzitě pečoval o dotace pro knihovny a v letech 1920–1923 vedl knihovnický kurz pro studenty filozofické fakulty.
|
| Další info |
 Osobnosti Státní technické knihovny |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
