NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Moucha, Anton, 1882-1945
Odkaz. forma Moucha, Antonín, 1882-1945
Narození 1. ledna 1882, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Úmrtí 29. listopadu 1945, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna vysokých škol technických (1907-1945)

Biografická pozn. Narozen 1. 1. 1882 v Praze, zemřel 29. 11. 1945 tamtéž. PhDr., knihovník, instruktor pro německé menšinové knihovny, publikace z oboru.
Źivotopis Vystudoval německé piaristické gymnázium v Praze a na pražské německé univerzitě exaktní filozofii a fyziku. Studium ukončil získáním titulu PhDr. V r. 1907 byl přijat na místo druhého odborného pracovníka Knihovny vysokých škol technických (KVŠT) v Praze. První tři roky měl neplacenou funkci volontéra, od října 1910 mu byla přiznána funkce praktikanta. V práci v knihovně se zřejmě osvědčil, protože když vedoucí knihovny dr. Spiridon Wukadinowic v 1.čtvrtletí 1914 z knihovny odešel jako profesor na univerzitu do Krakova, byl pověřen vedením knihovny bez vypsání konkursu. Po vypuknutí 1. světové války v r. 1914 zůstala knihovna bez pracovníků, protože i dr. Moucha musel narukovat, a to jako císařský myslivec do Riva am Gardasee. Po několika neúspěšných provizorních řešeních personální situace knihovny požádal rektorát německé vysoké školy technické o zproštění dr. Mouchy vojenské služby. Této žádosti bylo vyhověno, dr. Moucha se vrátil a spolu s pomocníkem Josefem Petzoldem otevřel knihovnu pro čtenáře 8.srpna 1917. Pro práci vedoucího byla dr. Mouchovi přiznána funkce asistenta, kterou měl až do r. 1919. Dr. Moucha se hlásil k národnosti německé, ačkoli češtinu podle svědectví spolupracovníků ovládal stejně dobře jako němčinu. Po skončení 1. světové války a vzniku Československé republiky nastal problém v tom, že profesorský sbor české techniky měl pochybnosti, zda je vhodné potvrdit občana německé národnosti jako státního zaměstnance ve funkci vedoucího pracovníka. V r. 1919 podal ministerstvu školství a národní osvěty návrh na obsazení místa ředitele KVŠT dr. Hartwigem Jarníkem, který již dříve v knihovně pracoval.
V r. 1921 podal návrh na vypsání konkursu na obsazení místa ředitele KVŠT, protože dr.Moucha byl jmenován do funkce státního knihovnického instruktora pro německé knihovny a nemohl se podle názoru českého profesorského sboru plně věnovat řízení knihovny. Profesorský sbor německé techniky byl opačného názoru a sdělil v r. 1923 ministerstvu, že obsazení místa ředitele KVŠT není naléhavé, protože dr. Moucha jako knihovník všem nárokům vyhovuje. Ministerstvo odložilo celou věc v r. 1926 na neurčito. Dr. Mouchovi byla ve funkci ředitele KVŠT přiznána v r. 1920 funkce knihovníka I. třídy, v r. 1928 funkce rady pro archivní a knihovní službu a v r. 1939 funkce vrchního rady pro archivní a knihovní službu. Ředitelem KVŠT zůstal i v letech nacistické okupace 1939-1945 i přesto, že nebyl u říšsko-německé správy oblíben pro svoje dřívější demokratické smýšlení a postoje. Knihovna zůstala v provozu i po uzavření českých vysokých škol 19.11. 1939, byla však přístupná pouze Němcům. Ve funkci ředitele KVŠT byl iniciátorem a realizátorem několika zásadních změn v činnosti knihovny, které vedly k jejímu úspěšnému rozvoji. První zásadní změnou bylo zavedení racionálního stavění fondu podle formátu a průběžného číslování (numerus currens) namísto dosavadního stavění ve skupinách podle oborů. Jeho Návrh správy knihovní na reorganizaci knihovny co do rozčlenění signatur byl schválen na zasedání českého profesorského sboru dne 27.6. 1911, realizace však podle datování v přírůstkových seznamech historického fondu Státní technické knihovny spadá do r. 1913. Další zásadní změnou bylo zavedení katalogizace s použitím psacího stroje na karty formátu A5 pro hlavní služební katalog
a psaní matric pro rozmnožení lístků mezinárodního formátu ormigem pro jmenný a věcný katalog čtenářský na začátku 20.let 20. stol. Tím vytvořil soustavu katalogů namísto dosavadního jediného ručně psaného jmenného katalogu umístěného u vedoucího knihovny a čtenářům nepřístupného. Pro systematický katalog vytvořil vlastní oborové třídění o 67 skupinách. V letech 1927-1935 byly přeneseny údaje ze starého ručně psaného lístkového katalogu na velké i malé karty pro novou soustavu katalogů. Největší zásadní změnou, ovlivňující činnost Státní technické knihovny v Praze i na začátku 21. stol., byla adaptace prostorů ve východním křídle Klementina pro KVŠT a její přemístění ze stísněného a nevyhovujícího prostoru v zadním traktu budovy německé techniky v Praze do této novostavby v květnu r. 1935. Ze vzpomínek pamětníků vyplývá, že celá koncepce prostorového uspořádání, vnitřní vybavení i umělecká výzdoba interiérů a v tehdejší době moderní technická zařízení použitá v novostavbě jsou realizací námětů, nápadů a pracovního úsilí Antonína Mouchy. Adaptaci projektoval arch. Dr. Ing. Ladislav Machoň, se kterým Moucha v letech 1927-1932 úzce spolupracoval na tvorbě projektu a v období 1933-1934, kdy se stavba realizovala. Adaptace části historické budovy Klementina, při níž bylo v polovině východního traktu strženo veškeré vnitřní zdivo a do ponechaných obvodových zdí vestavěna zcela nová konstrukce ze železobetonu, bylo řešením odvážným jak z hlediska technického, tak památkářského. Kapacita novostavby převyšovala v r. 1935 trojnásobně rozsah fondu, který měla knihovna v r. 1934, čtyřnásobně prostory pro stávající počet pracovníků a více než dvojnásobně počet míst pro čtenáře ve třech studovnách proti dřívějšímu stavu.
Mimo práci v KVŠT byl v letech 1923-1938 lektorem knihovnictví na německé univerzitě v Praze, od r. 1923 učitelem na Státní knihovnické škole a od r. 1937 do r. 1945 jejím ředitelem. V období německé okupace v l. 1939-1945 se zasadil u svých německých přátel o záchranu knihovny Masarykova institutu, organizoval práci na záchraně fondů knihoven zrušených českých vysokých škol, na nichž zaměstnal studenty a absolventy Státní knihovnické školy a řadu z nich zachránil před totálním nasazením, v KVŠT zajistil práci několika úředníkům ze zrušené armády a ministerstev ČSR a ubránil pracovníky knihovny před nasazením v Německu. Hlavní publikací je učebnice Správa knihovny, 1947, 197 s. Je to soubor přednášek z jeho učitelského působení na Státní knihovnické škole jak je zaznamenali jeho žáci a zredigovala a vydala po smrti autora PhDr. Elisabeth Schenková, od konce 2. světové války druhá žena dr. Mouchy. Po skončení války a okupace v květnu 1945 mu bylo dne 12.5. 1945 vydáno potvrzení policejního ředitelství v Praze, že nebyly u něho shledány žádné závady z hlediska národního a že je proto ponechán na svobodě. Dne 2.7. 1945 bylo vydáno potvrzení ministerstva vnitra, že je až do dalšího vyňat z opatření proti Němcům a kolaborantům. Profesorský sbor ČVUT vydal dne 18.5. 1945 prohlášení, že „jeho postoj k českému národu byl vždy velmi vřelý a že zejména po zabrání našich vědeckých technických knihoven v r. 1939 vykonal dosud nedoceněné služby pro náš národ, s nímž byl i v dobách útisku více spojen než s národem svého původu“. Tyto dokumenty jsou uloženy v archivu ČVUT, kam je v r. 1993 zaslal Rakouský státní archiv, kterému je v r. 1974 předala dr. Schenková.
Dr. Moucha byl nucen 11.5. 1945 odejít od své práce v KVŠT pro srdeční chorobu, které po několika měsících dne 29.11.1945 ve svých 63 letech podlehl. Je pohřben v Praze na Olšanském hřbitově.

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 01 / 000000114.htm ]