| Záhlaví |
Fryček, Václav, 1897-1969 |
| Církevní jméno |
Malesický, Václav, 1897-1969 |
| Narození |
29. srpna 1897, Malesice (nyní část města Plzeň) (okr. Plzeň-město) |
| Úmrtí |
17. ledna 1969, Náchod (okr. Náchod) |
| Místo působení |
Náchod (okr. Náchod) - Městská knihovna (1928-1942, 1945-1948) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 29.8.1897 v Malesicích u Plzně, zemřel 17.1.1969 v Náchodě. PhDr., knihovník, poezie, próza, dramata, literatura pro
mládež.
|
| Źivotopis |
Narodil se 29.srpna 1897 v Malesicích, kde byl otec ředitelem školy. Studoval na státní reálce v Plzni a v roce 1913 přestoupil
na c.k. vyšší reálku v Sušici, kde 28. června 1915 skložil s vyznamenáním maturitu. V srpnu 1915 narukoval k 7. pluku zeměbrany.
Odtud byl poslán do Školy pro rezervní důstojníky a po skončení výcviku byl odvelen na fronty první světové války. V roce
1917 se dostal do zajateckého tábora v Asinaře, kde prováděl knihovnickou činnost, což mělo pro něho velký význam v pozdější
době. Jako legionář byl po konci války nasazen do bojů na Slovensku a přidělen do štábu, kde se stal zpravodajským důstojníkem.
Po demobilizaci v prosinci 1919 se stal mimořádným posluchačem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Řádným posluchačem
se stal až v březnu 1923, když složil doplňující maturitu na reálném gymnáziu na Královských Vinohradech. Promoval v prosinci
1926 (rig. z estetiky u V. Tilleho, z filozofie u Fr. Krejčího, Bř. Foustky, B. Hrozného a O.Kádnera) s disertací Integrace
lidstva (Melantrich, 1929). Univerzitu však neopustil a ještě rok byl řádným posluchačem práv. Kromě toho studoval na vysoké
škole politické, avšak bez absolutoria. Státní zkoušku knihovnickou složil u Z.V. Tobolky v červnu 1928. V tomto roce vykonal
praxi v parlamentní knihovně pod vedením Dr. Jaromíra Malého. Od 1.8.1928 se stal prvním kvalifikovaným knihovníkem v Městské
knihovně Náchod. V květnu 1929 podal žádost o zaměstnání v Ústřední slovanské zemědělské knihovně a čítárně ČAZ, ale neuspěl.
Za protektorátu byl členem ilegální skupiny básníka Jar. Kvapila.
|
|
V náchodské knihovně pracoval do dubna 1942, kdy byl suspendován po výslechu na gestapu v Hradci Králové. Téhož roku se stal
jedním z přísedících literárně knihovního odboru při Svobodném učení selském, který měl pečovat o povznesení venkovských veřejných
knihoven a spolupracovat s Ústředním spolkem československých knihovníků. 16.5.1945 byl rehabilitován a vrátil se do činné
služby. Současně působil v letech 1946-1947 jako zkušební komisař pro literaturu a knihovní správu, zákonodárství, lidovou
výchovu a dějiny na kurzech pro knihovní inspektory a knihovníky. V květnu 1948 odešel na pokyn akčního výboru na dovolenou
a ke dni 1.9. 1948 byl propuštěn podle zákona 213 (opatření na obranu lidové demokracie). Po roce 1948 krátce pracoval na
smlouvu o dílo v náchodské zámecké knihovně Piccolominsko-Kuronské. Fryčkovo odborné působení v Městské knihovně Náchod se
projevilo ve zkvalitnění fondu knihovny, zavedení knihovního a půjčovního řádu, katalogizaci knih, v novém uspořádání fondu,
zavedení nové knihovnické techniky. Zajímala ho i propagace knihovny, vydal vázaný Katalog pro čtenáře. A čtenáři si knihy
mohli půjčovat bezplatně. Podílel se na organizaci VI. sjezdu československých knihovníků v Náchodě (1930), při příležitosti
otevření nových prostor pro knihovnu. Po dobu Fryčkova působení v Náchodské knihovně rostl fond i počet výpůjček, a to i přes
velmi pohnutou dobu, kdy v knihovně pracoval. Podařilo se mu tak položit pevné základy pro další rozvoj knihovny. Vlastní
odborná publikační činnost byla zaměřena na rozvoj veřejného knihovnictví.
|
|
Svůj sociologický přístup k teorii knihovnictví, pozitivistický přístup k demokracii a vztah mezi politikou a etikou zachytil
v knize Knihovnictví orgánem demokracie (1927). V Časopise československých knihovníků publikoval stať Veřejné knihovny a
veřejné mínění (1934), kde znovu zdůraznil vliv knihoven a osobnosti knihovníka na formování osobnosti čtenáře. Na X. sjezdu
československých knihovníků přednesl referát Idea a nesnáze knihovnictví lidovýchovného (1934). Zde se objevily i Fryčkovy
vlastenecké myšlenky. Knihovník má dbát na českou kulturu a prosazovat ji. Na XII. sjezdu Ústředního spolku československých
knihovníků v referátu Orientace a prestiž veřejných knihoven (1936) promluvil o stavovské prestiži veřejných knihovníků a
hlavně o potřebě vytvořit meziměstskou síť knihoven s jednotnou katalogizací. Kromě zmíněných studií a statí připravil a přednesl
mnohé přednášky na literární, filozofická i historická témata. Mimo to přednášel o knihách a knihovnictví v náchodských školách
i pro veřejnost. Fryčkova publikační činnost byla velmi široká. Byl spolupracovníkem časopisu Chodský prapor (1913-1915).
Pracoval postupně jako řádný člen redakcí: Národní listy (1920-1923), Národní politika (1923-1926), Moravský večerník (1927),
České slovo a Moravské slovo (1927-1928). Užíval pseudonym Václav Malesický a šifry Fry, V.F., -frk, V.M. Roku 1930 se stal
v Náchodě voleným městským kronikářem. I spisovatelská tvorba Václava Fryčka je velmi rozsáhlá. Menší část tvoří díla publikovaná
– 7 básnických sbírek, 16 děl prozaických a 12 divadelních her. Historický román z doby Karla IV. Záhadný mincíř (1939) byl
poctěn cenou Masarykova lidovýchovného ústavu k 20. výročí existence ČSR.
|
|
Mezi stovkou děl, která po roce 1948 nemohla být vydána, jsou romány, povídky, novely, legendy, eseje, filozofické traktáty,
studie, příspěvky a relace pro rozhlas, sonety, divadelní hry, filmové náměty a další. Nepublikováno zůstalo i obsáhlé dílo,
Náchodské dějiny. Byl členem Národní velké lože zednářské, kde v roce 1937 dosáhl stupně mistra. Kromě toho se stal spoluzakladatelem
spolku Tepna v Praze. Byl členem Syndikátu čs. žurnalistů v Praze (1920-1928), Spolku českých žurnalistů (1925-1928), Syndikátu
č. spisovatelů (od r. 1927 legitimace č. 189), Literárního odboru Umělecké besedy (od 1925), Ústředního spolku č. knihovníků
a v r. 1945 z toho vzniklého Svazu českých knihovníků (od 1928), Československé obce legionářské (od 1930) a Klubu československých
turistů (od 1932). Další zdroje: Státní okresní archiv Náchod – pozůstalost V. Fryčka archiv rodiny Rybkovy – pozůstalost
V. Fryčka
|
| Medaile a ocenění |
Italský kříž za válečné zásluhy (1919) |
|
Československý válečný kříž (1919) |
| Další info |
 Filmová databáze (Václav Fryček) |
|
Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
