| Záhlaví |
Šafařík, Vojtěch, 1829-1902 |
| Odkaz. forma |
Šafařík, Adalbert, 1829-1902 |
|
Safarik, Adalbert, 1829-1902 |
| Narození |
26. října 1829, Novi Sad (Srbsko) |
| Úmrtí |
2. července 1902, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1849) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Královského českého polytechnického zemského ústavu (nyní Národní technická knihovna) (1865-1868) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 26.10.1829 v Novém Sadě (Srbsko), zemřel 2.7.1902 v Praze. PhDr. h.c., profesor chemie a profesor astronomie na universitě
v Praze. Práce z oborů a z oboru mineralogie, autor životopisu Pavla Josefa Šafaříka.
|
| Źivotopis |
Narodil se 26.října 1829 v Novém Sadě, V letech 1847 až 1850 studoval chemii na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde
získal hodnost Phil. dr., později v Brně a studia dokončil v Berlíně a v Göttingen. Byl synem známého českého a slovenského
vědce v oboru slavistiky Pavla Josefa Šafaříka, který v době narození syna Vojtěcha působil v Novém Sadu jako profesor na
gymnáziu. Rodina se přestěhovala v dubnu 1833 do Prahy. V r. 1849 byl praktikantem v c. k. Universitní knihovně v Praze. Jako
suplent profesury působil v l. 1851-1856 na reálce v Praze, 1859-1861 na obchodní akademii ve Vídni. V r. 1863 se přihlásil
do konkursu na místo vedoucího knihovny pražského Královského českého polytechnického zemského ústavu. Konkurs byl vypsán
Zemským výborem království Českého pro obsazení nově zřízeného funkčního místa vedoucího knihovny. Místo bylo zřízeno, aby
dosavadní vedoucí prof. Balling se mohl uvolnit pro narůstající úkoly své pedagogické a vědecké práce. Vítězem konkurzu se
sice stal PhDr. Antonín Schmidt, jmenovaný do funkce skriptora 3. 2. 1864, záhy však onemocněl a zemřel, takže se místa prakticky
neujal. Druhým vybraným uchazečem byl dr. Šafařík který byl do funkce skriptora jmenován zemským výborem dne 9. 8. 1865. Přísahu
před rektorem složil 2. 9. 1865, do knihovny nastoupil 30.10.1865. Předání fondu knihovny prof. Ballingem a převzetí dr. Šafaříkem
je potvrzeno podpisy ve všech přírůstkových seznamech historického fondu Státní technické knihovny v Praze s datem 30.11.1865.
V knihovně připadl dr. Šafaříkovi úkol pořídit lístkový jmenný katalog veškerého fondu, tj. provést jeho retrospektivní katalogizaci
(knihovna měla v té době asi 7 tisíc svazků).
|
|
V březnu 1867 došlo k roztržce mezi českými a německými profesory, protože si Němci stěžovali na jeho liknavost při sestavování
katalogu, zatímco Češi se ho zastávali. Katalog vytvářený nadále Šafaříkovými následovníky až do 20. let 20.stol. je ve Státní
technické knihovně v Praze uchováván jako vzácný historický dokument spolu s nejstarší částí fondu této knihovny vytvořené
v l. 1718-1913. Šafařík odešel z knihovny dne 17.10.1868 na funkci asistenta chemie v české části polytechnického ústavu,
ve kterém bylo od r. 1864 povoleno vyučovat vedle němčiny také v češtině. Nový skriptor Veselý krátce po nastoupení do funkce
zjistil, že v knihovně chybí řada knih. Zemský výbor nařídil v lednu 1869 Šafaříkovi, aby uhradil vzniklou škodu. Ten se ale
bránil tím, že od knihovny měl klíče i sluha a správce budovy. Zdá se, že se ubránil, protože se ho zastala jak komise jmenovaná
pro vyšetření ztrát, tak poté i profesorský sbor. Když byl ústav v roce 1869 rozdělen organizačně na dva samostatné, český
a německý, stal se prvním českým učitelem „všeobecné a analytické lučby“. V r. 1882 se stal prvním řádným profesorem chemie
na obnovené české univerzitě v Praze.
|
| Další info |
 Wikipedie (Vojtěch Šafařík) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
