| Záhlaví |
Krejčík, Adolf Ludvík, 1877-1958 |
| Církevní jméno |
Kadlík, T., 1877-1958 |
| Narození |
14. června 1877, Dobrovice (okr. Mladá Boleslav) |
| Úmrtí |
4. ledna 1958, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Třeboň (okr. Jindřichův Hradec) - Schwarzenberský archiv (1901-1909) |
|
Brno (okr. Brno-město) - Moravský zemský archiv v Brně (1909-1919) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Československý státní archiv zemědělský (1919-1936) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítárna Československé akademie zemědělské (nyní Knihovna Antonína Švehly) (1925-1931) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 14.6.1877 v Dobrovici u Mladé Boleslavi, zemřel 4.1.1958 v Praze. PhDr., knihovník a archivář, publikace z oboru historie
a archivnictví, překlad z angličtiny.
|
| Źivotopis |
Narodil se 14. června 1877 v Dobrovici, kde jeho otec působil jako vrchní hospodářský správce. Studoval historii na Filosofické
fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1895-1897) a posléze ve Vídni (1897–1899) pokračoval ve studiu na Ústavu pro rakouský
dějezpyt (Institut für Österreichische Geschichtsforschung). V roce 1899 institut úspěšně absolvoval a bylo mu uděleno státní
stipendium, jehož cílem byl výzkum archivů prováděný v Německu a Itálii, který realizoval od roku 1899 do roku 1901. V letech
1904-1905 získal státní stipendium na výzkum archivů a knihoven v Itálii. Stipendijní úkoly byly zaměřeny na bohemika s důrazem
na shromažďování materiálu pro český diplomatář. Později v roce 1914 získal na pražské univerzitě titul doktora filosofie
na základě disertační práce o Tomáši Pešinovi z Čechorodu „Mars Moravicus”. Svoji profesionální kariéru započal v roce 1901
ve Schwarzenberském archivu v Třeboni, kde se staral o pořádání archivů schwarzenberského panství a to až do roku 1909. Od
roku 1909 do roku 1919 byl úředníkem v Zemském archivu v Brně a zabýval se problematikou moravských klášterů. V těchto letech
působil také jako znalec v soudních sporech o pravost inkolátů. Později pracoval na Ministerstvu zemědělství a organizoval
státní péči o zemědělské archivnictví. Je zakladatelem Československého státního archivu zemědělského a mezi léty 1920-1932
byl jeho ředitelem. Zasloužil se rovněž o vznik ústřední zemědělské knihovny.
|
|
V dubnu 1925 na základě pověření prezidia Československé akademie zemědělské vypracoval programový návrh pro zřízení Ústřední
zemědělské knihovny a čítárny v budově Vyšší družstevní školy na Vinohradech. Jako knihovní expert řídil přípravné práce pro
vznik knihovny včetně objednání knihovního nábytku a detailů, jako bylo zadání exlibris malíři R. Laudovi. Dne 20. dubna 1926
byl jmenován zatímním ředitelem. Tuto funkci vykonával na částečný úvazek, protože současně řídil i státní archiv. Zapojil
se také do knihovnické práce a v tom roce katalogizoval příruční knihovnu a vlepoval do knih exlibris. V čele Ústřední slovanské
zemědělské knihovny a čítárny Československé akademie zemědělské stál do konce roku 1931. Byl pokladníkem a redaktorem Spolku
československých knihovníků, členem Královské české společnosti nauk, dále patřil do Československé akademie zemědělské, Společnosti
archivní školy. V roce 1937 odešel do předčasného důchodu. Zemřel 4. ledna 1958 v Praze.
|
| Další info |
 Kohoutí kříž (Adolf Ludvík Krejčík) |
|
Proměny domu zemědělské osvěty v čase |
|
Wikipedie (Adolf Ludvík Krejčík) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
