Záhlaví |
Tauber, Jan B., 1906-1976 |
Církevní jméno |
Holub, Ivan, 1906-1976 |
Odkaz. forma |
Tauber, Jan Bohumil, 1906-1976 |
|
Tauber, Jan, 1906-1976 |
Narození |
7. července 1906, Štítné nad Vláří (okr. Zlín) |
Úmrtí |
15. srpna 1976, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Výzkumné ústavy zemědělské v Praze (nyní Knihovna Antonína Švehly) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Spolek zemědělských posluchačů (1945-1947) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústav pro mezinárodní spolupráci v zemědělství a lesnictví (1946-????) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo zemědělství ČSR (1953-1955) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Československá akademie zemědělských věd, Institut sociologie venkova a historie zemědělství (1954-1967) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Katedra sociologie venkova, Vysoká škola zemědělská v Praze (nyní Česká zemědělská univerzita v Praze) (1967-1972) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 7. 7.1906 ve Štítné nad Vlárou, zemřel 15. 8. 1976 v Praze. Ing., dr. techn., DrSc., profesor sociologie venkova,
knihovník, publikace z oboru zemědělství, drama.
|
Źivotopis |
Jan Bohumil Tauber se narodil jako poslední dítě řídícího učitele Jana Taubera, jeho matka Amálie Matějíčková pocházela z
Brumova a jeho sestrou byla spisovatelka Amálie Kutinová. Po těžkém onemocnění otce (při hašení požáru Štítné ho ranila mrtvice
a zůstal nehybný) a jeho penzionování v roce 1908 se rodina přestěhovala do Valašského Meziříčí. Externě vystudoval reálku.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze začal studovat sociologii, srovnávací literaturu a knihovnictví, které ukončil
v roce 1933. Poté začal studovat Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství, kterou úspěšně absolvoval v roce 1937.
Absolvoval studijní pobyt na Cornellově univerzitě v Ithace v USA (1938). Doktorskou práci obhájil na téma „Zemědělská výrobní
družstva“ v r. 1946 (u prof. F. Loma). Téma jeho habilitační práce (doc.) bylo „Mezinárodní zemědělské problémy“. V knihovně
státních Výzkumných ústavů zemědělských pracoval nejprve jako účetní, později jako knihovník. V letech 1945-1947 byl tajemníkem
Spolku zemědělských posluchačů. Od roku 1946 byl ředitelem Ústavu pro mezinárodní spolupráci v zemědělství a lesnictví. V
letech 1953-1955 byl vedoucím zahraničního oddělení Ministerstva zemědělství. V roce 1954 byl jmenován členem Československé
akademie zemědělských věd. Od roku 1965 do roku 1967 ředitelem Institutu sociologie venkova a historie zemědělství téhož ústavu
– byl prvním profesorem sociologie venkova (1. poválečný termín pro jmenování profesorů v oboru sociologie).
|
|
Souběžně s vedením Institutu byl Jan Tauber ředitelem Čs. zemědělského muzea, nejprve se sídlem v Praze, později na zámku
Kačina. Současně byl generálním sekretářem Čs. výboru pro mezinárodní spolupráci v zemědělství a lesnictví při FAO. 1967-1972
vedoucím katedry sociologie venkova na Vysoké škole zemědělské v Praze. Svou pedagogickou prací prof. J. Tauber vychoval a
ovlivnil celou generaci svých žáků i následovníků v oboru sociologie. Kromě vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti celoživotním
okruhem zájmu J. Taubera byly mezinárodní vztahy, a to v oblasti organizátorské, vědeckovýzkumné i cestovatelské. Založil
různé vědecké časopisy, např. mezinárodní časopis Interagra (z oboru zemědělská ekonomika). Jako knihovník napsal práce „Bibliografie
čs. zemědělské literatury od poloviny minulého století do třicátých let tohoto století „a „Bibliografie zemědělského výzkumnictví
a školství, rozšířená o některé důležitější zemědělské a přírodovědecké publikace“. Pod pseudonymem Ivan Holub publikoval
vědecké práce z oboru zemědělská ekonomika a sociologie venkova. Výběr děl: Hlavní díla - Některé zemědělské instituce Spojených
států severoamerických (1939), Bibliografie zemědělského výzkumnictví a školství (1941), Sedlák nebo rolník (1946), Zemědělská
výrobní družstva (1948), Mezinárodní zemědělské problémy (1954), Kdo žije na vesnici (1965), Sociologie zemědělství a venkova
(1968). Literární díla - Diogenův žák (1946), Vážně i nevážně o životě (1971), Žák nad učitele (1972). Vedle také napsal 120
statí a článků.
|
Medaile a ocenění |
Zlatá plaketa ČSAZ Za zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu v zemědělství (1971) |
Další info |
Proměny domu zemědělské osvěty v čase (Knihovna, 2008, č. 1) |
|
Matriční záznam o narození a křtu |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|