| Záhlaví |
Hejl, František, 1902-1982 |
| Narození |
12. dubna 1902, Duchcov (okr. Teplice) |
| Úmrtí |
10. července 1982, Ústí nad Labem (okr. Ústí nad Labem) |
| Místo působení |
Příbram (okr. Příbram) - Vysoká škola báňská (1925-1932) |
|
Hradec Králové (okr. Hradec Králové) - Městská knihovna v Hradci Králové (nyní Knihovna města Hradce Králové) (1939-1941) |
|
Hradec Králové (okr. Hradec Králové) - Úřad městské kulturní služby v Hradci Králové (1941) |
|
Hradec Králové (okr. Hradec Králové) - Místní veřejná osvětová služba v Hradci Králové (1944) |
|
Ústí nad Labem (okr. Ústí nad Labem) - Krajská knihovna Maxima Gorkého (nyní Knihovna Ústeckého kraje) (1945-1963) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 12. 4. 1902 v Duchcově, zemřel 10. 7. 1982 v Ústí nad Labem. RNDr., knihovník, publicista a literární historik, spis
z oboru.
|
| Źivotopis |
Narodil se 12. dubna 1902 v 5 hodin ráno v Duchcově do rodiny slévače. Maturoval na 1. české státní reálce v Praze na Vinohradech
a ve školním roce 1923/24 absolvoval státní knihovnickou školu. V roce 1929 složil na Univerzitě Karlově rigorózní zkoušky
z filozofie, teoretické fyziky, meteorologie a klimatologie. Jako knihovník začal pracovat v knihovně vysoké školy báňské
v Příbrami. Od 1. prosince 1939 řídil Městskou knihovnu v Hradci Králové. Jeho zásluhou bylo zřízeno samostatné dětské oddělení,
oddělení cizojazyčné literatury a zejména hudební oddělení, které bylo otevřeno 15. 10. 1940 a již tehdy bylo jedno z největších
v Čechách. V r. 1941 přestala být knihovna samostatnou institucí. Po nové organizaci osvětové práce ve městě byla zapojena
do komplexu kulturních zařízení, který od 1. 7. 1941 fungoval pod názvem Úřad městské osvětové služby (později užíván název
Úřad městské kulturní služby) v Hradci Králové. Ředitelem tohoto úřadu se stal F. Hejl. R. 1941 založil v královéhradeckém
muzeu Městskou studijní knihovnu. Založení knihovny oznámil článkem v Kraji královéhradeckém 13. 9. 1941. Základ studijní
knihovny vytvořily fondy naučné literatury muzejní knihovny, byl využit prostor skladiště s propojením na studovnu a čítárnu
muzejní knihovny. R. 1944 působil ve funkci vedoucího Místní veřejné osvětové služby v Hradci Králové. Její ustavení oznámil
v Kraji královéhradeckém 29. 1. 1944. Nové směrnice českému kulturnímu podnikání Umění všem uveřejnil v Kraji královéhradeckém
14. 10. 1944. V srpnu 1945 přichází do Ústí nad Labem.
|
|
Znovu zde vybudoval českou veřejnou knihovnu a byl jejím prvním ředitelem. Roku 1961 začal budovat vědeckotechnické oddělení,
zasloužil se o vznik řady poboček. Byl dobrým pohotovým řečníkem a jako knihovník byl uznáván i mimo hranice Ústeckého kraje.
V letech 1955 až 1957 byl členem Ústřední knihovnické rady a od roku 1955 předsedal komisi věcných katalogů ÚKR. Byl členem
komise pro odbornou knihovnickou terminologii. Zaměstnankyně ústecké knihovny o něm mluvily s úctou a užívaly výraz „náš doktor“.
I po odchodu do důchodu dále pracoval v knihovnictví v technické knihovně, v knihovně státní památkové péče a jako knihovník
na koleji Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Publikoval Nástin systematického třídění knihovnického, zpracoval Dějiny veřejného
knihovnictví v Ústí nad Labem (1987). Jak v Hradci Králové, tak v Ústí nad Labem se podílel na kulturním životě, psal divadelní
a hudební kritiky. V Hradci Králové mu vyšla práce Úvahy o umění (1941).
|
| Medaile a ocenění |
čestné uznání ministra školství a kultury (1965) |
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
Wikipedie (František Hejl (knihovník)) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
