| Záhlaví |
Bidlas, Miroslav, 1910-1990 |
| Narození |
26. prosince 1910, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
26. dubna 1990, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Historický klub (1929-1932) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Československo-sovětský institut ČSAV (1953-1962) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní knihovna ČSSR (nyní Národní knihovna ČR) (1962-1974) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 26. 12. 1910 v Praze, zemřel 26. 4. 1990. Knihovnický pracovník, ředitel Národní knihovny (1970-1974), autor překladu
z němčiny a statí o historii česko-ruských a československo-sovětských vztahů.
|
| Źivotopis |
Narodil se 26. prosince 1910 v Praze. V letech 1921 až 1928 docházel na státní reálku v Praze 16. Poté studoval do roku 1933
na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Již za studentských let přispíval do studentských i jiných časopisů – do Studkoru
(Studentská korespondence), do Činu redigovaného M. Majerovou, do Václavkova Indexu. Ve válečných letech pak do Lidových novin,
kde zveřejnil část svých překladů básní R. M. Rilkeho. V letech 1929 až 1932 byl knihovníkem Historického klubu v Praze. Zasloužil
se o uspořádání cenné knihovny Klubu, uložené původně v Klementinu, později přemístěné do budovy Filozofické fakulty Univerzity
Karlovy. Jako profesor obchodní školy v Praze působil od ledna 1935 do června 1936 a od března 1939 do září 1944. Poté byl
do poloviny května 1945 nuceně nasazen v Pražské železářské společnosti v Kladně. Od července 1945 do května 1949 byl zaměstnán
jako redaktor v nakladatelství Čin a od května 1949 do září 1953 v nakladatelství Svět sovětů. Ještě v roce 1953 nastoupil
jako odborný pracovník do historického oddělení Československo-sovětského institutu ČSAV. Když se začala chystat reorganizace
institutu a hrozilo, že přijde o práci, přihlásil se do konkursu na místo samostatného odborného bibliografa ve Slovanské
knihovně. V konkursu uspěl díky znalosti sovětských knihoven z osobního studia v Moskvě a Leningradě i díky zkušenosti s bibliografiemi,
když řídil výzkum rossic v Literárním archivu Národního muzea. Na konci roku 1962 se stal vedoucím oddělení bibliografického
a publikačního, respektive oddělení analytického rozpisu Slovanské knihovny.
|
|
Zabýval se i soupisem zahraničních periodik. Podle J. Vacka byl klidné a rozvážné povahy a dobře se pod ním pracovalo. Od
roku 1965 zastupoval ředitele Slovanské knihovny. V lednu 1967 byl převeden do Universitní knihovny, aby vedl nově zřízené
oddělení celostátní evidence zahraniční literatury. V polovině října 1970 se stal ředitelem Národní knihovny a v této funkci
působil do dubna 1973, kdy mu nastal důchodový věk. V knihovně byl zaměstnán jako pracující důchodce ještě v září 1974. Zemřel
26. dubna 1990 v Praze. Byl znalcem dějin českoruských vztahů. Uveřejnil řadu fundovaných historických prací v časopisech
Sovětská věda – historie, Slovanský přehled, Časopis Národního muzea, Čs. rusistika, Slovanské štúdie, Slavia, Slavjanskaja
filologija a v různých sbornících.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
