| Záhlaví |
Bohatcová, Mirjam, 1919-2007 |
| Odkaz. forma |
Bohatcová-Daňková, Mirjam, 1919-2007 |
|
Daňková, Mirjam, 1919-2007 |
| Narození |
28. června 1919, Libštát u Semil (okr. Semily) |
| Úmrtí |
22. srpna 2007, Krabčice pod Řípem (okr. Litoměřice) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního muzea (1941-1952) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Kabinet filologické dokumentace ČSAV (později součást Ústavu české literatury) (1952-?) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Artie (1972-1976) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK (1991-1998) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 28.6.1919 v Libštátu u Semil, zemřela 22.8.2007. PhDr., knihovnice, publikace o starých tiscích. |
| Źivotopis |
Narodila se jako Mirjam Daňková 28. června 1919 do rodiny Slavomila Daňka, profesora Husovy bohoslovecké fakulty. Po uzavření
vysokých škol vykonala státní zkoušky na knihovnické škole. Do Knihovny Národního muzea (KNM) nastoupila v r. 1941. Byla pracovnicí
odd. rukopisů a starých tisků. V r. 1949 ukončila studia pomocných věd historických a českých dějin disertací Bratrské tisky
ivančické a kralické. V KNM působila do r. 1952, kdy odešla do Kabinetu filologické dokumentace ČSAV. Kabinet, v r. 1955 připojený
k Ústavu české literatury, byl v r. 1961 zrušen, staré tisky ustoupily z pracovní náplně Bohatcové. Byla převedena do dokumentačního
odd. Čs.-sovětského institutu a později Ústavu jazyků a literatur, neměla pro své výzkumné zaměření prostor, s obhajobou připravené
kandidátské práce Pavel Olivetský, první tiskař v Litomyšli a zakladatel významné tiskařské linie Olivetských musela čekat
až do roku 1965. Čtyři roky před odchodem do důchodu (1972-1976) strávila v umělecké redakci Artie. V letech 1991-1998 vedla
v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK knihovědný seminář. Po mnohaleté pauze se ve studijním programu objevila
tato specializace a studenti si vyžádali Bohatcovou, která pak působila jako externistka. Ze semináře vzešlo 23 diplomových
prací, které pod jejím vedením dále rozšířily znalosti o českých tiskařích. Zasloužila se o renesanci studijního oboru knihovědy.
Její bibliografie dosahuje na 200 záznamů. Monografie, časopisecké a sborníkové studie se věnují české knižní kultuře před
r. 1800. Jejím hlavním zájmem byla doba předbělohorská a literární činnost Jednoty bratrské. Věnovala se také bádání komeniologickému.
|
|
Jako spoluautorka i jako vedoucí redaktorka autorského kolektivu figuruje u publikace Česká kniha v proměnách staletí (1990).
Tato odborná a zároveň populárně vědecká kniha získala ocenění Českého literárního fondu. Různé studie publikovala v cizojazyčných
sbornících a v uznávaných zahraničních odborných časopisech, za 25letou spolupráci byla jmenována členkou Gutenberg-Gesellschaft
v Mohuči. Měla redakční a autorský podíl na svazku komentářů k německému faksimile Bible kralické (Paderborn 1992) a průběžnou
autorskou účast na heslech pro 2. přepracované vydání oborového slovníku Lexikon des gesammten Buchwesens (Stuttgart 1987-).
Poslední svá tvůrčí léta, poznamenaná již nemocí, strávila nad přípravou knihy Obecné dobré podle Melantricha a Veleslavínů
(Praha 2005). V roce 1999 obdržela čestnou medaili Josefa Dobrovského za zásluhy ve společenských vědách, udělenou Akademií
věd ČR, a v roce 2002 pamětní medaili Z.V. Tobolky udělenou Nadací knihoven a Sdružením knihoven ČR. nd
|
| Medaile a ocenění |
Medaile Josefa Dobrovského (1999) |
|
Medaile Z. V. Tobolky (2002) |
| Další info |
 Wikipedie (Mirjam Bohatcová) |
|
BAĎUROVÁ, Anežka. K životnímu jubileu PhDr. Mirjam Bohatcové. Informace (Knihovna Akademie věd ČR), 1999, 8(2/3), s. 28-30 |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
