| Záhlaví |
Čejchan, Václav, 1904-1973 |
| Narození |
13. března 1904, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
23. dubna 1973, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna Ministerstva zahraničních věcí (nyní Národní knihovna ČR) (1929-1935) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ruský historický archiv zahraniční (1936-1948) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Slovanská knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1948-1949) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1950-1954) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Československo-sovětský institut ČSAV (1954-1968) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 13. 3. 1904 v Praze, zemřel 23. 4. 1973 tamtéž. PhDr., knihovník, historik, spisy o vzájemných slovanských vztazích,
překlady ze slovanských jazyků.
|
| Źivotopis |
Narodil se 13. března 1904 v rodině pekařského dělníka v Praze na Pankráci. V letech 1916 až 1923 docházel na klasické gymnázium
na Král. Vinohradech. Po maturitě, kterou složil v červnu 1923 s vyznamenáním, se zapsal jako posluchač historie, filozofie
a zeměpisu na Filozofickou fakultu UK, kde se stal v letech 1923 až 1927 žákem historiků Gollovy školy Josefa Šusty, Václava
Novotného a Jaroslava Bidla. Jeden rok navštěvoval Státní archivní školu, V únoru 1928 byl promován na PhDr. a v březnu 1928
byla publikována jeho disertační práce M. A. Bakunin a jeho styky s Čechy. V letech 1927/28 a 1929/30 absolvoval knihovnické
kurzy při FF UK. V listopadu 1929 nastoupil jako odborná smluvní síla do Slovanské knihovny ministerstva zahraničních věcí,
spravoval v ní oddělení lužické a československé, vypomáhal v ruském a polském. Po krátkém zaměstnání v archivu ministerstva
zahraničních věcí byl od ledna 1936 převeden do stavu zaměstnanců Ruského zahraničního historického archivu, kde pracoval
jako smluvní úředník ve všech jeho odděleních, jako bylo oddělení dokumentů, knižní a novinové. V lednu 1939 byl převeden
jako vrchní ministerský komisař do Archivu ministerstva vnitra, pod nějž ruský archiv přešel. V květnu 1948 měl hodnost odborového
rady Knihovny ruského archivu a byl pověřen prozatímním vedením Slovanské knihovny. Ředitelem Slovanské knihovny byl jmenován
v lednu 1950, této funkce se vzdal v březnu 1951. Na podzim 1949 byl údajně pověřen správou Univerzitní knihovny, v říjnu
1950 byl jmenován ředitelem Národní a universitní knihovny v Praze. Této funkce byl zproštěn v dubnu 1954.
|
|
Od následujícího měsíce pracoval jako vědecký pracovník v Ústavu ruského jazyka, literatury a dějin při ČSAV, resp. Československo-sovětského
institutu ČSAV, od 1964 v Ústavu dějin evropských socialistických zemí ČSAV. 1968 byl penzionován. Zabýval se českými dějinami
19. století ve vztahu ke slovanské otázce, zvláště pak revolučním děním 1848 – 1849. Hlavní pozornost věnoval českým radikálům
a osobě Michaila Bakunina. Druhou oblastí jeho badatelského zájmu se staly později dějiny česko-ruských vztahů, podílel se
na jejich syntetickém zpracování, přípravě vědecko-popularizačních publikací a souborném vydání dokumentů. Nejvíce publikoval
v časopisech a sbornících, zejména ve Slovanském přehledu. Byl autorem řady hesel z oboru slovanských dějin v Ottově slovníku
naučném nové doby. Překládal z ruské, ukrajinské, polské a slovinské odborné literatury. V červnu 1947, když vyplnil přihlášku
do Svazu českých knihovníků, uvedl, že vzdělává v organizaci KSČ, je členem Socialistické akademie a že v letech 1930 až 1937
psal do Českého slova pod zkratkou Čj. Zemřel 23. dubna 1973 v Praze.
|
| Další info |
 Biografický slovník českých zemí (Václav Čejchan) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
