| Záhlaví |
Procházka, František Faustin, 1749-1809 |
| Církevní jméno |
Procházka, František Faustýn, 1749-1809 |
| Odkaz. forma |
Prochaska, Faustinus, 1749-1809 |
|
Prochaska, Franciscus Faustinus, 1749-1809 |
|
Procháska, František Faustýn, 1749-1809 |
| Narození |
13. ledna 1749, Nová Paka (okr. Jičín) |
| Úmrtí |
2. prosince 1809, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1807-1809) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 13.1.1749 v Nové Pace, zemřel 2.12.1809 v Praze. Katolický kněz, profesor klasických a orientálních jazyků, literární
historik, vydavatel staročeských spisů, překladatel bible, správce Univerzitní knihovny.
|
| Źivotopis |
Kněz a literární historik. Základní vzdělání získal v cisterciáckém klášteře v Grüßau (Krzeszów) ve Slezsku, kde strávil tři
roky jako zpěvák a současně navštěvoval nižší gramatikální třídy. Později přešel na jezuitskou kolej v Jičíně, kde hrál na
housle a současně tam ukončil humanitní třídy. V roce 1766 odešel do Prahy a na univerzitě poslouchal přednášky z filozofie.
Následujícího roku vstoupil do řádu paulánů v opatství Wranau, kde přijal řeholní jméno Faustin a 25. října 1768 složil řádový
slib. Po dvou letech studia filozofie získal titul magistra. V letech 1770 až 1772 vystudoval teologii. Byl učitelem a kazatelem
paulánského řádu v Čechách. V roce 1782 provedl první – tehdy ještě latinský – pokus o syntetický výklad české literatury
a vzdělanosti a upravil nový český překlad bible. V letech 1786 a 1787 vydal třináct starých českých knih (mezi nimi i Dalimilovu
kroniku, Pulkavovu kroniku a Prefátovu Cestu z Prahy do Benátek), určených především lidovým čtenářům. Knihy byly pečlivě
jazykově připraveny a každá obsahovala rozsáhlý a zasvěcený úvod, prodchnutý vlasteneckým duchem. Vydávání obsahově i jazykově
hodnotných knih v době, kdy se nedostávalo dobré četby v českém jazyce, bylo významným vlasteneckým činem. V roce 1786 byl
jmenován ředitelem tří pražských gymnázií a cenzorem českých knih. V roce 1800 zástupcem gymnázií při studijním výboru u Českého
gubernia a v roce 1807 ředitelem veškerých gymnázií v Čechách. Po smrti Ungarově vedl v letech 1807 až 1809 pražskou Univerzitní
knihovnu na postu bibliotekáře.
|
|
Názory na Procházku jako knihovníka se různí. Dr. Antonín Spirk v „Geschichte und Beschreibung der k. k. Universitäts-Bibliothek
zu Prag" chválil Procházku a úředními doklady prokázal, že se Procházka snažil knihovnu povznést jednak nakupováním vzácných
knih, jednak pořízením lepších katalogů. Naproti tomu druhý historik univerzitní knihovny J. A. Hanslik vytýkal Procházkovi
neschopnost, neznalost bibliografie a šikanování úředníků. Ani jeden ho však osobně nezažil. Josef Jireček se Procházky zastal,
výtky Hanslika označil za pomluvy a poznamenal, že ,.Procházka od svých úředníků dosti poměl příkoří a že rozčilení, ve kteréž
tím byl uveden, při ohnivé povaze jeho smrt jeho snad urychlilo". Také Josef Truhlář se v Osvětě přidal na stranu Spirka.
Na základě úředních akt otištěných Spirkem a také kritickým rozborem Hanslikových zpráv prokázal, že Procházka s uznáním referoval
o svých předchůdcích, zejména o Ungarovi, s nímž se přátelil, i o úřednících. Také výtky profesorů právnické fakulty, že Procházka
zanedbával nákup právnické literatury, byly za tehdejších poměrů a při nedostatečné dotaci na nákup knih nespravedlivé. Procházka
si při nákupu knih vedl obezřetně a svědomitě. Podle Truhláře Hanslikovy informace o Procházkově neznalosti bibliografie byly
pomluva stejně jako šikanování úředníků, jmenovitě kustoda B. Müllera. Procházka totiž již několik dní po události, o které
Hanslik psal, náhle zemřel na mrtvici 2. prosince 1809.
|
| Medaile a ocenění |
čestný doktorát filozofické fakulty pražské univerzity (1808) |
| Další info |
 Wikipedie (František Faustin Procházka) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
