| Záhlaví |
Císařová-Kolářová, Anna, 1887-1963 |
| Církevní jméno |
Kolářová, Anna, 1887-1963 |
|
Císařová, Anna, 1887-1963 |
| Odkaz. forma |
Kolářová-Císařová, Anna, 1887-1963 |
|
Císařová, A., 1887-1963 |
|
Císařová-Kolářová, A., 1887-1963 |
| Narození |
22. června 1887, Tábor (okr. Tábor) |
| Úmrtí |
2. září 1963, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1920-1939, 1945-1952) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 22. 6. 1887 v Táboře, zemřela 2. 9. 1963 v Praze. PhDr., vedoucí oddělení rukopisů v Universitní knihovně v Praze,
historička, bibliografka, editorka spisů Mistra Jana Husa.
|
| Źivotopis |
Životní dráhu historičky a knihovnice Anny Císařové–Kolářové určily její rodiště i rodinný původ. Narodila se v Táboře, v
matrice je uvedeno datum 22. červen 1887. Jejím otcem byl Martin Kolář, středoškolský profesor, historik města, zakladatel
městského muzea a znamenitý heraldik českých rodů. Vystudovala historii na Karlově univerzitě pod vedením učitelů školy Gollovy
(profesoři Goll, Novotný, Šusta, Pekař, Bidlo, Šimák, Krofta). Do pražské univerzitní knihovny nastoupila v dubnu 1920. V
časopise Ženský svět, č.7-8/1925, s. 116-118 zveřejnila článek Ženy ve službách bibliotékářských. V knihovně se věnovala popisu
starých českých tisků a od roku 1929 připravovala materiál pro záznamy Bibliografického katalogu republiky Československé.
Od roku 1926 se stala také spolupracovnicí Knihopisu českých a slovenských tisků, vydávaného v redakci Tobolkově. Stála také
od začátku u kolébky tzv. Nového Jungmanna. Úspěšně se uplatňovala jako expertka při knižních aukcích a jejím přičiněním bylo
získáno na sedm tisíc vzácných a důležitých tisků. Na základě této činnosti vznikla publikace Vzrůst čs. knižních pokladů
v Národní a universitní knihovně za ředitelství dr. J. Emlera (Praha, Knihovědná společnost, 1937). Byla u zrodu mnoha projektů
a výstav, na jejichž realizaci se významně podílela (např. Expozice při příležitosti Mezinárodního knihovnického sjezdu v
Praze roku 1926, výstava české knihy v Římě roku 1929, putovní výstava dokumentů k pětistému výročí Jednoty bratrské v roce
1957 a jiné). Vřelý vztah Anny Císařové-Kolářové ke knihovnictví se také projevil v její činnosti spolkové. Aktivně se uplatňovala
v práci Spolku československých knihovníků a později v Československé společnosti knihovědné.
|
|
V listopadu 1945 vyplnila přihlášku do Svazu českých knihovníků. Při té příležitosti napsala, že přispívala do Ženského světa
od roku 1914, do Bibliofila moravského v roce 1936, do Českého bibliofila v roce 1939. Své působení v Universitní knihovně
nedobrovolně přerušila v letech 1939 – 1945 v důsledku propouštění vdaných žen ze státních služeb. Vrátila se do ní po osvobození
v roce 1945 a vedla oddělení katalogizace až do roku 1952. Od dubna 1946 měla hodnost radové a od dubna 1947 vrchní radové.
V roce 1948 zajišťovala vzácné tisky ve Šmídeberku/Kovářské. I v důchodovém věku pomáhala při redakci katalogizačních pravidel,
ve věcném popisu i při excerpci časopiseckých článků. Potkat v knihovně ji mohli čtenáři například ještě v březnu 1957. Kromě
knihovnické činnosti se věnovala historii, kde se zaměřila na úlohu žen v českých dějinách, největším osobnostem českých dějin
zejména z doby husitské a Jednotě českobratrské. V letech 1939 – 1945 i později publikovala celou řadu prací, které toto zaměření
prokazují. Zemřela 2. září 1963 v Praze, smuteční obřad proběhl v krematoriu v Motole 6. září 1963.
|
| Medaile a ocenění |
čestné uznání Ministerstva školství a kultury (1958) |
| Další info |
 Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
