NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Kábrt, Jiří, 1928-
Narození 8. března 1928, Náchod (okr. Náchod)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní pedagogická knihovna v Praze
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Fakulta osvěty a novinářství UK, katedra knihovnictví (1953-)

Biografická pozn. Narozen 8.3.1928 v Náchodě. PhDr., CSc., docent katedry knihovnictví na fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. Práce v oboru.
Źivotopis Na reálném gymnáziu v Hradci Králové maturoval v r. 1947, poté začal studovat na FF UK – navštěvoval přednášky z filozofie, psychologie, vybrané filologické přednášky a jazyková cvičení, přednášky z prehistorické archeologie. Zároveň absolvoval dvouleté Tobolkovy knihovnické kurzy. Doktorát filozofie získal v r. 1953. Během studia působil v různých fakultních knihovnách. Po první státnici nastoupil jako knihovník do Státní pedagogické knihovny v Praze. Využil nabídky dr. Drtiny a od 1. prosince 1953 se stal odborným asistentem katedry knihovnictví. Jeho vědeckopedagogické působení zahrnovalo přednášky, prosemináře, cvičení, semináře, vedení studentské praxe a exkurzí. Působil v denním, dálkovém a postgraduálním studiu. Od r. 1955 byl členem zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v oboru. Obsahové zaměření se v těch letech orientovalo na obecné i speciální otázky teorie knihovnictví – přednášel předměty Knihovní fondy, Úvod do studia knihovnictví, Technika a organizace knihovnické práce. Tomu odpovídala i publikační činnost: Úvod do studia knihovnictví (1953), Základy knihovnické techniky pro knihovníky závodních knihoven (1955), Základy knihovnictví (s J. Cejpkem 1956), Knihovnická technika (1962), Jak zařídíme knihovnu (1962). Pedagogicky působil i mimo vlastní pracoviště. V letech 1952-1959 byl externím učitelem na Střední knihovnické škole, jednorázové výměnné přednášky konal na FF Univerzity Komenského v Bratislavě, byl lektorem desítek knihovnických kursů v různých sítích knihoven. V r. 1966 byl jmenován a ustaven docentem pro obor knihovnictví se zaměřením na bibliografii. 1. října 1967 byl jmenován vedoucím katedry vědeckých informací a knihovnictví.
V 60. letech se výrazně zaměřil na bibliografii, v první etapě na dějiny české bibliografie. To se odrazilo ve třech publikacích: Počátky české bibliografie (1961), Česká bibliografie v době temna (1964) a Základy české obrozenecké bibliografie (1967). Jeho další vývoj směřoval k systematickému výkladu bibliografické vědy. Je to dokumentováno následujícími pracemi: Podstata, společenská praxe a teoretická východiska bibliografie (1978), Bibliografie a vědeckotechnický rozvoj (1980), kde konfrontuje funkci bibliografie s požadavky současné vědy a techniky, s celou oblastí vědeckotechnických informací. Obě předchozí publikace doplňuje Teorie bibliografie (1980), která zkoumá bibliografii jako obecný pojem a jako odborný termín a vyvozuje důsledky z jeho mnohoznačnosti. Pojmoslovným a terminologickým vyvrcholením jeho prací je Slovník teorie a metodiky bibliografie (1982). Jeho publikační činnost je rozsáhlá i v oblasti pedagogických a didaktických problémů vysokoškolské výuky knihovnictví, bibliografie a vědeckých informací. Některé práce se týkají vědeckovýzkumné práce v oboru. V r. 1982 mu byla udělena hodnost doktora historických věd a v r. 1983 byl ustaven u nás prvním univerzitním profesorem oboru vědecké informace a knihovnictví. Plodná byla také jeho redakční činnost. V letech 1968-1971 byl odpovědným redaktorem Bibliografického časopisu a od r. 1972 redigoval samostatnou přílohu časopisu Čtenář s názvem Knihovnictví a bibliografie. Od jejího založení pracoval v ÚKR, v r. 1979 se stal předsedou. Působil v IFLA, podnikl řadu studijních a pracovních cest do různých států světa. nd

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 01 / 000000153.htm ]