| Záhlaví |
Kratochvíl, Ladislav, 1907- |
| Narození |
26. srpna 1907, Mladá Boleslav (okr. Mladá Boleslav) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Pedagogická knihovna Komenského (nyní Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského) (1930-1952) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Výzkumný osvětový ústav (1952-1955) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1957-1968) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 26. 8. 1907 v Mladé Boleslavi. PhDr., knihovník, publikace z oboru knihovnictví, pedagogiky, psychologie a literatury,
překlady z němčiny, francouzštiny, ruštiny.
|
| Źivotopis |
Narodil se 26. srpna 1907 v Mladé Boleslavi do rodiny dílovedoucího. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, kterou složil
v roce 1926, studoval literaturu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, později absolvoval Tobolkovy knihovnické
kurzy. Během studia pobýval v zahraničí, ve Štrasburku poznal práci vědecké knihovny. Studia ukončil v březnu 1932 doktorátem.
Od podzimu 1929 bezplatně na poloviční úvazek vykonával pomocné práce v Pedagogické knihovně Komenského, tehdy umístěné v
Klementinu. Od února 1930 působil v knihovně jako vědecká pomocná síla a od 1.7.1933 měl definitivní místo vědeckého knihovníka
s titulem komisař archivní a knihovní služby. Mohl řešit i zásadní úkoly. Ředitel K. J. Beneš, který mu nechával velké pravomoci,
byl v letech 1941-1945 vězněn, takže Kratochvíl knihovnu fakticky řídil. Oficiálně se stal ředitelem v r. 1946 a funkci vykonával
až do odchodu na konci září 1952. Knihovnu chtěl vybudovat jako skutečnou vědeckou knihovnu – vymohl výběrový povinný výtisk,
systematicky doplňoval zahraniční literaturu, prosadil rekatalogizaci celého fondu, zvolil nové řešení předmětového katalogu,
zabýval se normováním práce v knihovnách. Od října 1952 do srpna 1955 působil ve Výzkumném osvětovém ústavu v Praze. Vybudoval
zde studijní odd. a odbornou osvětovou knihovnu, staral se o ediční činnost. Pomáhal také metodickému kabinetu pro knihovny
osvětového charakteru. V letech 1953 až 1955 absolvoval večerní universitu marxismu-leninismu.
|
|
V září 1955 nastoupil do sekretariátu UNESCO v Paříži (Education Clearing House) jako referent pro kulturní informace, resp.
jako knihovník a dokumentátor v oddělení pro knihovny, archivy a muzea. Po dvou letech se vrátil a ve Státní knihovně ČSR
byl pověřen vedením nově zřízeného oddělení mezinárodní výměny publikací. Vybudoval ho jako celostátní ústředí, snažil se
po stránce odborné, organizační i informační postupovat podle světových vzorů, které poznal. Svou koncepci důsledně prosazoval
včetně rozdělování devizových prostředků na nákup zahraniční literatury a celostátní evidence i koordinace nově získané zahraniční
literatury ve vědeckých knihovnách.Od ledna 1965 byl pověřen vedením odboru čsl. mezinárodní výměny a nákupu publikací. Z
těchto jeho zkušeností vzniklo vysokoškolské skriptum Texty k mezinárodní výměně publikací (1968). Jeho jazykové znalosti
a stylistická pohotovost se projevily v jeho literární, publicistické a informační činnosti. Publikoval referáty, články i
studie v odborných časopisech. V roce 1968 spolupracoval ještě při otevření Francouzské knihovny a v roce 1969 odešel do důchodu.
Na vysokých školách přednášel filozofii výchovy a dějiny pedagogiky. Napsal řadu pedagogických monografií, tři svazky dějin
české pedagogiky. Věnoval se uměleckému a životnímu slohu své generace, což se také promítlo do jeho publikační činnosti.
|
| Medaile a ocenění |
zasloužilý pracovník kultury |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
