| Záhlaví |
Mahen, Jiří, 1882-1939 |
| Církevní jméno |
Maheu, 1882-1939 |
|
Prosper, 1882-1939 |
|
Richardson, 1882-1939 |
|
Zelená maska, 1882-1939 |
|
Červená maska, 1882-1939 |
|
Vančura, Antonín, 1882-1939 |
|
Andělíček, Ladislav, 1882-1939 |
|
Batler, Mahatma, 1882-1939 |
|
Chadraba, Jan, 1882-1939 |
|
Dubský, Antonín, 1882-1939 |
|
Dubský, J., 1882-1939 |
|
Had, Ivan, 1882-1939 |
|
Lang, H., 1882-1939 |
|
Lipan, František, 1882-1939 |
|
Musil, Josef, 1882-1939 |
|
Mužík, Karel, 1882-1939 |
|
Sequens, Jiří, 1882-1939 |
|
Skála, J., 1882-1939 |
|
Smetana, Joe, 1882-1939 |
|
Stodola, Pavel, 1882-1939 |
|
Urbánek, Kamil, 1882-1939 |
|
Vrána, Jaroslav, 1882-1939 |
|
Výborný, Jaromír, 1882-1939 |
|
Zamazal, Josef, 1882-1939 |
| Narození |
12. prosince 1882, Čáslav (okr. Kutná Hora) |
| Úmrtí |
22. května 1939, Brno (okr. Brno-město) |
| Místo působení |
Brno (okr. Brno-město) - Veřejná knihovna města Brna (nyní Knihovna Jiřího Mahena v Brně) (1921-1939) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 12. 12. 1882 v Čáslavi, zemřel 22. 5. 1939 v Brně. Středoškolský profesor, redaktor, dramaturg, ředitel městské brněnské
knihovny. Beletrista, básník, dramatik, kulturní pracovník.
|
| Źivotopis |
Gymnázium absolvoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi (1897-1902), na FF UK studoval obor čeština-němčina (1902-1907). Po několika
letech výuky v Hodoníně a v Přerově v r. 1910 trvale přesídlil do Brna a stal se redaktorem Lidových novin. Od r. 1918 působil
jako dramaturg (zprvu i jako režisér) činohry českého divadla v Brně. V r. 1919 přešel do redakce nově založeného brněnského
republikánského deníku Svoboda. Knihovní rada ho 29. 11. 1920 vybrala jako knihovníka pro velké Brno, obecní zastupitelstvo
to schválilo 5. 1. 1921 a Ministerstvo školství 24.1.1921 s podmínkou, že své vzdělání doplní po stránce odborné. Později
dostal patrně dispens od zkoušky. Mahen přijal tři zásady knihovnické práce: odbornost, knihovna jako živé kulturní středisko,
promyšlené plánování. Po dvouleté přípravě zahájila v listopadu 1922 brněnská městská knihovna svou činnost. Mahen se zabýval
koncepčními a organizačními úkoly, hledal místo veřejných knihoven mezi všemi typy knihoven působícími v Brně. Vykonával i
každodenní odbornou práci, byl jedním z našich prvních propagátorů předmětového katalogu. V r. 1928 organizoval náročnou revizi
fondů, což byla hluboká analýza, návazná na výpůjční protokol a studium struktury a frekvence výpůjček. Praktické zkušenosti
a poznatky zevšeobecnil v publikační činnosti. V Knížce o čtení praktickém (1924) dal poprvé do souvislosti činnost veřejných
knihoven a techniku duševní práce. Poskytl rady jak číst, jak zpracovávat četbu. Svou esejistickou formou se Knížka vymyká
tehdejší odborné literatuře. Svérázné druhy literatury představují jeho knihovnické pohádky (1926), které pod pseudonymem
Zelená maska uveřejnil v Rozpravách Aventina.
|
|
Jsou napsány neobvyklou formou satirických črt zredukovaných až na aforismy. Na plakátě Braňte knihu! doprovodil kresby Josefa
Lady svými vtipnými verši. Angažoval se v přednáškové činnosti na kurzech, instruktážích a knihovnických shromážděních. Po
projevech dualismu ve Spolku československých knihovníků a jejich přátel, kdy na jedné straně stáli knihovníci knihoven vědeckých
a odborných a na druhé straně knihovníci veřejných knihoven, inicioval založení Spolku veřejných obecních knihovníků (SVOK
založen 16.1. 1927) a stal se jeho předsedou. SVOK byl pro něj nová základna pro další činnost. První veřejný čin spolku iniciovaný
Mahenem byla anketa o veřejných knihovnách, jejíž výsledky vyšly knižně pod názvem Knihovna jako instituce národní (1928).
Knihovníci skryti anonymitou se v anketě vyjadřovali kriticky, toužili po změně. Anketa byla apelem pro další rozvoj veřejného
knihovnictví. Mahena ale zklamala, čekal od ní víc. Prožil sérii zklamání, viděl, že snaha dvou knihovnických spolků nepřináší
výsledky, proto se zapojil do hnutí za jejich sjednocení. Na ustavující schůzi Ústředního spolku čsl. knihovníků (6. 6. 1935)
byl zvolen prvním místopředsedou. Již velmi nemocný se zúčastnil XII. sjezdu čsl. knihovníků a knihovnického shromáždění v
Padolí u Veřovic. Na tzv. druhém Padolí v r. 1938 cítil, že je to jeho rozloučení s knihovnickým světem. 22. 5. 1939 spáchal
sebevraždu. Jeho výboje, pokusnictví, neustálé hledání nových postupů, jeho nasazení je stále inspirativní. Poválečná generace
se k němu živě hlásila. Mahen byl jednou z vůdčích osobností moravské kultury.
|
|
Psal poezii i prózu, byl autorem dramat. Jeho působení novinářské, zaměřené ke kulturně politickým otázkám, jeho organizátorská,
mnohostranná osvětová a výchovná práce byla pro moravský kulturní život velkým přínosem. Lit.: LČL. Sv. 3. 2000. – Literární
Morava. 2002. – Mahenovi. 1933. – Bulletin SKIP, 2001, č. 1, s. 22-23. – Česká osvěta, č. 3-4, s. 149-158. – Čtenář, 1949,
č. 5, s. 79-82, 91 1957, č, 11, s. 263-264 1959, č. 5, s. 119-120 1962, č. 11, s. 379-380 1968, č. 1, s. 8-9 1970, č. 1, s.
22-25 1979, č. 3, s. 92 1982, č. 11, s. 371-374 1990, č. 10, s. 329-330 1992, č. 11, s. 374-375 1993, č. 12, s. 403-404. –
– Knihovnictví a bibliografie, 1990, č. 1-3, s. 49-54. nd Archiválie: NA, f. MŠ, ka 3482, 6540/21
|
| Další info |
 Wikipedie (Jiří Mahen) |
|
Encyklopedie dějin města Brna (Jiří Mahen) |
|
Knihovna Jiřího Mahena v Brně (Jiří Mahen) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
