Záhlaví |
Emler, Josef, 1836-1899 |
Narození |
10. ledna 1836, Libáň (okr. Jičín) |
Úmrtí |
10. února 1899, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Zemský archiv (1863-1865) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Archiv města Prahy (nyní Archiv hlavního města Prahy) (1865-1896) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 10.1.1836 v Libáni u Jičína, zemřel 10.2.1899 v Praze. Univerzitní profesor, historik, literatura z oboru. |
Źivotopis |
Po studiu na jičínském gymnáziu (1849-1856) studoval historii na vídeňské univerzitě. V posledním semestru studia vstoupil
do nově založeného Institutu pro rakouský dějezpyt (Institut für österreichische Geschichtsforschung). V roce 1864 získal
na univerzitě v Praze doktorát filozofie. Od r. 1861 do r. 1864 působil jako učitel na první české reálné škole v Ječné ulici
v Praze jako suplující učitel němčiny, dějepisu, zeměpisu a češtiny. V roce 1863 byl jmenován adjunktem nového zemského archivu
v Praze, v r. 1865 se ujal svého úřadu. Po smrti K. J. Erbena v r. 1870 nastoupil na jeho místo ředitele pomocných městských
úřadů (tj. archiv, podatelna, spisovna, výpravna) v pražském archivu. Emler se v archivu zasloužil o novou inventarizaci městských
knih, zvýšení dotací na knihovnu. Právě knihovně se soustavně věnoval po celou dobu svého působení v archivu, zvláště dbal
na její rozšiřování a také na opravu poškozených knih. Od roku 1870 byl řádným členem Královské české společnosti nauk, z
čehož plynulo právo vyučovat na univerzitě. Roku 1879 se stal mimořádným, roku 1887 řádným profesorem na pražské univerzitě,
kde přednášel výklad historických pramenů a pomocné vědy historické. V roce 1896 odešel ze zdravotních důvodů na odpočinek.
Jeho hlavní činnost spočívala ve vyhledávání, uspořádání a vydávání historických pramenů. Dopracoval a vydal Erbenem započaté
dílo Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (1882, 1892, 1899).
|
|
Dále vydal rozsáhlé Fontes rerum bohemicarum – Prameny dějin českých (1873-1893), Rukověť chronologie křesťanské, zvláště
české (1876) a Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum (Pozůstatky desk zemských království
Českého r. 1541pohořelých) (1861, 1972). Byl mj. redaktorem Muzejníku, přispíval do novin, Ottova a Riegrova slovníku. Jeho
synem byl Jan Emler, pozdější ředitel pražské Univerzitní knihovny.
|
Další info |
Wikipedie (Josef Emler) |
|
Biografický slovník Historického ústavu AV ČR (Emler Josef) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|