NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Tobolka, Zdeněk Václav, 1874-1951
Narození 21. června 1874, Poděbrady (okr. Nymburk)
Úmrtí 5. listopadu 1951, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a universitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1897 - 1918)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního shromáždění (nyní Parlamentní knihovna) (1918 - 1939)

Biografická pozn. Narozen 21.6.1874 v Poděbradech, zemřel 5.11.1951 v Praze. PhDr., docent knihovědy, politik, historik, publikace z oboru historie, politiky, knihovědy, editorská a redakční činnost.
Źivotopis Po skončení studia historie, filozofie a bohemistiky na FF UK (1892-1896) byl profesorem chrudimské obchodní akademie, od r. 1897 úředníkem C. k. Veřejné a universitní knihovny, kde působil do r. 1918. V r. 1900 spoluzakladatel a první jednatel Masarykovy realistické strany, v r. 1906 vstoupil do Strany národně svobodomyslné, která se na konci první světové války přejmenovala na Stranu národně demokratickou. V l. 1911-1918 působil jako poslanec za tuto stranu ve vídeňské říšské radě. V posledním roce první světové války se stal místopředsedou Českého svazu. Již v listopadu 1918 napsal programovou úvahu Státní vědecké knihovnictví Čsl. republiky. V knihovnických kruzích se neprosazoval snadno, dostával se do sporů. Podílel se na úpravě knihovnického zákona z r. 1919. V r. 1918 se zasadil o vznik knihovny Národního shromáždění, byl pověřen jejím vybudováním, na místě ředitele setrval až do odchodu do penze v r. 1939. Během několika let rozmnožil převzatý fond na jedinečný, pečlivě uspořádaný a utříděný soubor zákonodárné, parlamentní a další odborné státovědní a ekonomické literatury získané prakticky z celého světa. Jako v první knihovně v Československu začal budovat předmětový katalog. Knihovna se stala centrem mezinárodní výměny publikací. Pod jeho vedením vzniklo vzorné knihovnické pracoviště, které v mnohém předjímalo budoucí vývoj oboru. Propagoval nový způsob katalogizace podle německých předloh. Jeho pravidla se stala základem jednotné katalogizace našich veřejných knihoven. Heslový katalog Parlamentní knihovny představoval normu, kterou převzala většina vědeckých knihoven. Na MŠK působil od r. 1923 jako poradce.
V r. 1923 se stal předsedou komise ustavené s cílem vydávání rozsáhlé retrospektivní bibliografie Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce 18. stol. Nejdříve vyšel svazek 31 záznamů českých prvotisků (1925). Po 10 letech začal Knihopis vycházet a Tobolka ho redigoval do r. 1949. V r. 1925 vyšel Tobolkou iniciovaný výnos na zřízení Národní knihovny jako konzervačního odd. Universitní knihovny. NK převzala povinnosti zrušeného Bibliografického ústavu a Tobolka mohl ovlivňovat práce na Bibliografickém katalogu a jeho podobu, prosadil změny v úpravě a způsobu zpracování i v technice vydávání. Rozsáhlou publikační činnost zahájil již před 1. světovou válkou. V l. 1900-1901 vydával první samostatný český knihovnický časopis pod názvem České knihovnictví. V r. 1903 začal vydávat v České akademii Českou bibliografii jako ukázku národní bibliografie podchycující českou knižní produkci; 10 sv. vycházelo do r. 1911. V r. 1910 vydal Český slovník bibliografický, jehož prvním dílem byly České prvotisky. V r. 1920 vydával spolu s Josefem Volfem časopis Knihy a čtenáři. Později vydával nová normativní opatření, zpracovával metodické postupy pro katalogizaci: Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného (1921), Pravidla heslového katalogu (1924), Pravidla heslového katalogu věcného (1928, 1930). Všechny tyto příručky přebíraly z velké části pruskou instrukci, za což byl v pozdějších letech kritizován. V r. 1925 vyšlo za Tobolkovy redakce encyklopedické dílo Československé knihovnictví, v němž bylo knihovnictví průkopnicky chápáno jako vědní obor. Je zde shrnuta teorie i praxe vývoje a současného stavu knihovnictví u nás i v zahraničí.
Od r. 1926 redigoval Monumenta Bohemiae typographica, kde vyšlo 11 faksimilií významných děl starší české literatury s Tobolkovým výkladem o díle, autorovi a tiskaři. V Dějinách československého knihtisku v době nejstarší (1930) zkoumal a roztřídil písmo českých prvotisků podle typologických znaků. V tomtéž roce vydal Pravidla popisu prvotisků. Mezitím pokračovaly práce na Knihopisu, Tobolka se jí účastnil i po odchodu do důchodu až do písmene „o“ a dočkal se vydání několika poválečných dílů. V r. 1949 vyšla v nakladatelství Orbis Kniha, její vznik, vývoj a rozbor, v publikaci Národní a universitní knihovna v Praze, její vznik a vývoj (1959) je ceněný pracný rozbor fondů, popis sbírek, z nichž knihovna vznikla. Významně se zasloužil o odborné knihovnické vzdělání. Od r. 1920 byl externím ředitelem nově založené Státní knihovnické školy v Praze a 6 let zde učil. V r. 1925 se neúspěšně pokusil připojit školu k filozofické fakultě. V r. 1927 byly při FF UK zřízeny dvou- až čtyřsemestrové kursy pro vzdělávání v knihovnictví vědeckém a administrativním. Tobolka se v r. 1927 habilitoval jako soukromý docent knihovědy na FF UK a stal se ředitelem těchto kursů. V té době opustil místo ředitele Státní knihovnické školy a plně se věnoval výzce na UK. Jako historik měl zájem o dějiny knihy, písma a tisku. V r. 1905 vznikl Osvětový svaz, Tobolka se v r. 1906 stal předsedou jeho knihovnického odboru. Byl jedním ze zakladatelů Spolku čsl. knihovníků a jejich přátel (1919), předsedou byl zvolen v r. 1925, v r. 1928 byl nucen rezignovat kvůli nesrovnalostem v hospodaření. V r. 1930 se zasadil o vznik Československé knihovědné společnosti, jejím předsedou byl až do r. 1948.
Podílel se na pořádání mezinárodního knihovnického kongresu v Praze (1926), spoluúčastnil se založení Mezinárodní knihovnické organizace IFLA (původně Mezinárodní knihovnický a bibliografický výbor). ČSR zastupoval v organizaci IFLA v Edinburgu (1927) a v Římě (1929) a byl členem jejího výboru. Na mezinárodním knihovnickém poli si získal velkou vážnost. Od r. 1933 byl stálým soudním znalcem pro knihovnictví. Vedle řady edic, historických studií, knihovnických příruček, redakcí různých sborníků a slovníků byl také hlavním redaktorem Masarykova slovníku naučného.nd
Další info URLBulletin SKIP, 2001, č. 2
URLIkaros, 2005, č. 10

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 02 / 000000282.htm ]