| Záhlaví |
Burgetová, Jarmila, 1931-2016 |
| Církevní jméno |
Macáková, Jarmila, 1931-2016 |
| Odkaz. forma |
Burgetová-Macáková, Jarmila, 1931-2016 |
|
Macáková-Burgetová, Jarmila, 1931-2016 |
|
JB, 1931-2016 |
| Narození |
3. července 1931, Sušice (okr. Klatovy) |
| Úmrtí |
13. ledna 2016, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ministerstvo školství a kultury (1952, 1963-1966) |
|
Prešov (Slovensko) - Krajská knihovna v Prešově (1953-1955) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1956-1963, 1966-1970) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Psychologického ústavu ČSAV (1972-1976) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Základní knihovna ČSAV (nyní Knihovna Akademie věd ČR) (1976-) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 3. 7. 1931 v Sušici, zemřela 13. 1. 2016 v Praze. PhDr., knihovnice, literatura z oboru. |
| Źivotopis |
Narodila se 3. července 1931 v Sušici do rodiny gymnaziálního profesora Macáka. V roce 1936 se rodina přestěhovala do Berouna
a Jarmila zde začala v roce 1942 docházet na gymnázium. V gymnaziální docházce pokračovala v Karlových Varech od kvarty a
maturovala na gymnáziu v Kralupech nad Vltavou. V letech 1950 až 1952 absolvovala dvouleté studium knihovnictví na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy, po povýšení oboru na pětileté studium zbývající roky vystudovala dálkově. V roce 1961 napsala
rozsáhlou diplomovou práci Doplňování knihovních fondů vesnických knihoven v českých krajích a v r. 1967 získala doktorát
filozofie. Krátce byla zaměstnána v Pražské informační službě a na MŠK v knihovnickém oddělení a pak odešla se svým manželem
na Slovensko, kde pracovala v letech 1953 až 1955 jako vedoucí metodického oddělení v Krajské lidové knihovně v Prešově. Její
působení na Slovensku bylo oceněno na krajské i celostátní úrovni. Po návratu do Prahy v roce 1956 působila od srpna 1956
v Národní a universitní knihovně v Ústředním vědecko-metodickém kabinetu knihovnictví. Zpočátku byla vedena v Národní knihovně,
protože byla zařazena do úseku pro lidové knihovny, po sloučení s úsekem pro vědecké knihovny od května 1957 v Universitní
knihovně. Měla zda na starost problematiku doplňování fondů a ve funkci ústředního metodika jí byl přidělen Liberecký kraj.
Z té doby pochází příručka Doplňujeme knižní fondy vesnických knihoven (1962), která řeší problematiku po linii nákupu i po
linii pomoci větších knihoven menším knihovnám. V červnu 1963 byla převedena na Ministerstvo školství a kultury, aby vykonávala
funkci ústředního osvětového inspektora v odboru osvěty a státní propagace. Do Státní knihovny ČSSR se vrátila v říjnu 1966
a dostala funkci hlavního knihovníka.
|
|
V březnu 1967 byla jmenována vedoucí odboru Československé mezinárodní výměny a nákupu publikací ve Státní knihovny ČSR. Z
politických důvodů byla v září 1970 zproštěna funkce vedoucí odboru. Koncem listopadu 1970 dostala ve Státní knihovně ČSR
výpověď, důvodem bylo její chování na kongresech IFLA. Ve výpovědi se psalo, že jako tajemnice ÚV SČK se podílela na formulaci
resolucí, které byly v rozporu se zájmy československé společnosti, a na mezinárodním fóru ve Frankfurtu a Kodani vystupovala
tak, že poškodila zájmy našeho státu a dotkla se velmi nepříznivě spřátelených zemí. Téměř dva roky nemohla získat stálé zaměstnání.
Neodmítla proto ani krátkodobé místo brigádnice v knihovně Institutu řízení v Praze a zařazovala zde katalogizační lístky
do katalogu. Až v r. 1972 se dostala na místo knihovnice Psychologického ústavu ČSAV a od té doby v Akademii věd nepřetržitě
pracovala. Trvale působila v Základní knihovně ČSAV, pracovala jako řadová metodička, poté vedoucí metodického odd., naposledy
jako poradkyně ředitelky v odboru pro výzkum a vývoj, jako tajemnice Rady KNAV. Téměř dvacet let redigovala zpravodaj Informace
Knihovny AV ČSR, pravidelně přispívala do Čtenáře, Bulletinu SKIP a dalších odborných periodik, včetně zahraničních. Pro dobré
jazykové znalosti se uplatňovala v mezinárodních kontaktech. Aktivně působila např. v Mezinárodní asociaci bibliologie – A.
I. B., v jejímž rámci vystupovala na řadě kolokvií, byla členkou stálé komise IFLA pro veřejné knihovny a také zahraniční
členkou Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků (VÖB), které její mezinárodní aktivity ocenilo v r. 1998 udělením stříbrné
medaile dr. Josefa Bicka.
|
|
Angažovala se při zakládání SKIP v r. 1968, byla tajemnicí přípravného výboru a na ustavujícím sjezdu byla zvolena členkou
předsednictva. Po rozpuštění Svazu se spolu s pokladníkem postarala o to, že jmění SKIP bylo převedeno na konto Sdružení přátel
dětské vesničky. Archiv SKIP byl uchován a uložen na zámku v Bečvárech. Aktivně se zapojila do znovuobnovení SKIP hned v r.
1989 a na ustavujícím sjezdu v dubnu 1990 byla zvolena předsedkyní. V této funkci byla potvrzena i na sjezdech v letech 1992
a 1995. Její zásluhou SKIP rozvíjel rozsáhlou mezinárodní spolupráci a udržoval intenzívní kontakty s mnoha zahraničními knihovnickými
spolky. nd
|
| Medaile a ocenění |
Stříbrná medaile dr. Josefa Bicka (1998) |
|
Cena českých knihovníků (2001) |
|
Medaile Z. V. Tobolky (2001) |
|
Pražská knihovnice (2009) |
|
Čestná medaile Za zásluhy o Akademii věd ČR (2011) |
| Další info |
 SKIP (Jarmila Burgetová) |
|
Za paní doktorkou Jarmilou Burgetovou (Bulletin SKIP, 2016, č . 1) |
|
PhDr. Jarmila Burgetová (3. 7. 1931 -14. 1. 2016): místo nekrologu. Knihovna plus, 2016, 12(1) |
|
RICHTER, Vít. PhDr. Jarmila Burgetová - dvě setkání na cestě ke SKIPu. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti |
|
BROŽEK, Aleš, KURKA, Ladislav a LAVALLÉE, Monika. Tři vzpomínky na Dr. Burgetovou. Ikaros: elektronický časopis o informační
společnosti, 2016, 20(3) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
