NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Šafařík, Pavel Josef, 1795-1861
Odkaz. forma Schaffarik, Paul Joseph, 1795-1861
Szafarzyk, Paweł Józef, 1795-1861
Šafárik, Pavol Jozef, 1795-1861
Narození 13. května 1795, Kobeliarovo (okr. Rožňava, Slovensko)
Úmrtí 26. června 1861, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná univerzitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna České republiky ) (1848-1860)

Biografická pozn. Narozen 13.5.1795 v Kobelárově u Rožňavy (Slovensko), zemřel 26.6.1861 v Praze. Profesor slovanské filologie, kulturní a literární historik, filosof, národopisec, básník.
Źivotopis Jazykové znalosti latiny, němčiny a maďarštiny získal v humanitních třídách v Rožňavě a Dobšiné. Na lyceu v Kežmaroku studoval filozofii, teologii, domácí právo, řečtinu a hebrejštinu. Později se věnoval studiu českého jazyka a literatury. Od srbských a rusínských spolužáků se přiučil jejich jazykům a získal první základ pro svá pozdější slovanská studia. Jeho přechod do Jeny v roku 1815 znamenal dovršení teologických studií. Pustil se také do studia filologie (zejména řečtiny), filozofie, dějepisu, přírodovědy, matematiky a astronomie. Uprostřed německého živlu se stal hlasatelem slovanské vzájemnosti. Pobyt v Jeně ho přivedl k hlubokému vlastenectví a sympatiím k všemu slovanskému. V r. 1819 skončilo jeho postavení domácího učitele a odešel jako profesor a ředitel nově zřízeného pravoslavného gymnázia v Novém Sadě. Prožil zde zklamání ve svých snahách o vzdělání lidu, povznesení ústavu, obrození srbské národnosti, řeči a písemnictví. Po návratu do vlasti začal sbírat lidové písně a do r. 1821 měl již bohatou sbírku, kterou předal a její vydání přenechal Kollárovi. Výsledkem jeho vědeckých prací v Novém Sadě byl spis Geschichte der slavischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten (1826), v němž zahrnul kulturní dějiny všech slovanských jazyků a literatur. Dílo podnítilo rozvoj slavistických studií v mnoha zemích a založilo Šafaříkův vědecký věhlas. Jako evangelík byl zbaven ředitelské funkce a místo srbštiny byl nucen přednášet maďarštinu. R. 1932 odešel ze Srbska do Čech, kde ho podporovali vlastenci a mecenáši. Podpora měla jedinou podmínku: musel psát česky. Opíral se o přátelství Palackého a Jungmanna.
S Palackým pracoval v redakci Musejníku, jehož redakci zcela převzal, v letech 1834-1835 řídil časopis Světozor. Jungmannovi pomohl s revizí a korekturami jeho Slovníku. Intenzivně se věnoval svému velkému dílu zahájenému už v Novém Sadu – Slovanské starožitnosti. Přípravné studie uveřejňoval v Musejníku od r. 1933 a v r. 1836 dílo dokončil. Ve finančních nesnázích vydání díla v r. 1837 podpořil moskevský historik M. Pogodin. Rozsáhlou prací chtěl Šafařík dokázal starobylost Slovanů v Evropě a jejich rovnocennost s Germány, Gally, Italy a Řeky. Splnil tak významné buditelské poslání v celém slovanském světě. Stal se vědeckou autoritou, čestným členem cizích akademií, dílo bylo přeloženo do řady jazyků. Byl členem vědeckých institucí po celé Evropě. Další spis, vydaný opět s podporou ruské akademie, byl Slovanský národopis (1842, 2. vyd. 1843, 3. vyd. 1849), doplněný etnografickou mapou znázorňující rozšíření současného Slovanstva. Vzbudil velký ohlas a byl brzy přeložen do ruštiny a polštiny. Šafařík pracoval na společném záměru s Palackým vydávat naše nejstarší rukopisné památky, obstaral řadu edicí staročeských rukopisů. V Rozpravách Učené společnosti byly vydány Die ältesten Denkmäler der böhm. Sprache (1840). Šafařík byl pověřen cenzurou českých spisů beletristického a smíšeného obsahu. V r. 1848 se dostal do čela Veřejné universitní knihovny v Praze a setrval zde až do r. 1860. Věnoval se soupisům archiválií zrušených klášterů a zvláště studiu prvotisků, k nimž si sestavoval soupisy tiskařů. Materiál zůstal v rukopise a je uložen v Knihovně národního muzea. Během svého působení dosáhl zvýšení státní dotace a rozmnožil knihovní fondy o nákup zahraničních publikací ze všech vědních oborů včetně cenných slavik.
Pro lepší informovanost čtenářů zavedl katalog přírůstků nových knih. Pořídil seznam slavik (uloženo v archivu NK). V 50. letech 19. století se věnoval významné otázce slavistiky: původu hlaholice v dílech Památky hlaholského písemnictví (1853), Glagolitische Fragmente (1857) a Ueber den Ursprung und die Heimath des Glagolitismus (1857). Mnohá díla zůstala nedokončena a jsou uložena v rozsáhlé pozůstalosti.nd
Další info URLWikipedie (Pavel Josef Šafařík)
URLKdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 (Pavel Josef Šafařík)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 03 / 000000385.htm ]