NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Živný, Ladislav Jan, 1872-1949
Odkaz. forma Živný, Ladislav, 1872-1949
Narození 3. ledna 1872, Újezd u Nového Bydžova (okr. Hradec Králové)
Úmrtí 17. března 1949, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Bibliografický ústav při Osvětovém svazu v Praze (1917 - 1925)
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Veřejná a univerzitní knihovna (nyní Národní knihovna ČR) (1925 - 1935)

Biografická pozn. Narozen 3.1.1872 v Újezdě u Nového Bydžova, zemřel 17.3.1949 v Praze. Učitel, bibliograf, publikační a redakční činnost z oboru knihovnictví a bibliografie, překlady z angličtiny.
Źivotopis Povoláním učitel v Novém Bydžově se v r. 1902 poprvé dostal do Anglie a zde v Liverpoolu poznal veřejnou knihovnu a její činnost. I v průběhu dalších pěti cest v letech 1903-1910 zaměřil pozornost na anglické veřejné knihovnictví. Seznámil se také s knihovnami v Německu, Holandsku, Belgii, Francii a Švýcarsku. Jeho cílem bylo prosadit typ anglosaské veřejné knihovny u nás. Rozsáhlé jazykové znalosti mu umožňovaly sledovat zahraniční odborný tisk a udržovat písemný styk s mnoha čelnými představiteli světového knihovnictví. Své názory, záměry a plány začal prosazovat v časopise Česká osvěta, který sám v r. 1904 založil. Periodikum, které začal vydávat ve Velvarech a přenesl do Nového Bydžova, odevzdal od r. 1908 Svazu osvětovému jako jeho oficielní orgán. Sám však v té době do Prahy ještě nemohl přejít. Do České osvěty psal o americkém, anglickém a skandinávském knihovnictví i mnohé stati, které byly ukázkami z jeho budoucích samostatných děl. Vnesl do prostředí knihovědy nový fenomén – čtenáře. Již v r. 1904 vydal moderní knihovnickou příručku Rukověť knihovnictví. Dobudování veřejného knihovnictví podmiňoval zákonnou úpravou. Návrh zákona uveřejnil již v r. 1907. Po první světové válce v přípravě zákona intenzívně pokračoval. Návrhy vypracoval s dr. Auerhanem. Má zásluhu na tom, že zákon o veřejných knihovnách obecních, který rozvoj našich veřejných knihoven posunul na první místo na světě, byl v r. 1919 přijat jen 9 měsíců po vzniku republiky. Za první republiky napsal řadu publikací na podporu moderního veřejného knihovnictví.
Užitečnou příručkou byly Veřejné knihovny, jejich vývoj a správa (1919), v níž pojednával o umístění knihoven, hospodaření a statisticea byl v ní oceňován i dodatek věnovaný katalogizačním pravidlům a ukázkám popisu. V práci Nové poslání knihoven a ústavy informační (1923) psal s určitou předvídavostí o informační funkci veřejných knihoven. Publikace Moderní knihovna (1928) je zaměřena na umístění knihoven a jejich zařízení, evidenci, revizi knihovních fondů a katalogizační praxi. Zhodnocení vývoje představuje publikace Deset let veřejných knihoven a co předcházelo (1929). Byl našim velkým propagátorem desetinného třídění a s tím souvisí jeho další práce. Význam DT pro katalogy a bibliografie zdůraznil v brožurách Desetinné třídění (1914) a Desetinné třídění v praxi (1917), také v Radách a pokynech pro knihovny a čítárny (1915) doporučoval DT. V České osvětě přinášel pravidelná zpravodajství o rozvoji DT v jednotlivých cizích státech i u nás. V r. 1917 dal podnět k založení samostatného knihopisného odboru při Svazu osvětovém. Od r. 1918 vydával lístkový Český katalog bibliografický, který za jeho spoluredakce vycházel do té doby nákladem Spolku českých knihkupeckých účetních. Vydal práci Český bibliografický ústav (1918), v níž nastínil organizaci a budoucí úkoly ústavu, uveřejnil brožuru Bibliografie cizí a česká (1919). V r. 1919 převzal bibliografický ústav založený a řízený Živným, stát a Živný přešel do Prahy. V r. 1922 začal za jeho redakce vycházet týdně Bibliografický katalog, který vycházel do r. 1929. Z Kongresové knihovny získal Živný přes milión lístků děl slovanských literatur.
Napsal první práci svého druhu v české odborné literatuře Rukověť bibliografie. 1.Nauka o popisu (1924). 2. Nauka o katalogu (1932). Ústav se stal v r. 1925 součástí Národní a univerzitní knihovny. Živný se zasloužil o českou bibliografii po stránce koncepční a organizační, vypracoval program pro národní bibliografii retrospektivní i současnou, zdůraznil úkoly bibliografie v rámci lidového vzdělání, docenil význam zpravodajsko-informačních služeb. Díky zásahům Z. V. Tobolky došlo v registrující bibliografii ke změnám, se kterými se Živný nikdy neztotožnil. Uveřejnil rozsáhlý polemický článek, který byl předzvěstí jeho rozchodu s prací na národní bibliografii. Živný v NK působil až do r. 1935. Z počátku 30. let pocházejí jeho práce O národní bibliografii (1930) a O bibliografické evidenci národní tvorby literární se zřetelem k potřebám mezinárodním (1931). Do důchodu odcházel ve funkci aktuárního ředitele NK. V prosinci 1918 uspořádal první třínedělní kursy pro knihovníky. V letech 1920-1935 vyučoval jako docent na české Státní knihovnické škole. Přednášel zde zahraniční knihovnictví, knihovnické zákonodárství, bibliologická třídění, nauku o bibliografii, vykonával s posluchači praktická cvičení. Byl aktivní ve Spolku čsl. knihovníků a jejich přátel, zejména v publikační činnosti. Referoval a psal články do Časopisu čsl. knihovníků, stal se jeho redaktorem. Tam sestavil a zveřejnil několik ročníků podrobného přehledu prací a článků – Bibliografii československé knihovědy. Tím se stal zakladatelem naší odborné knihovnické bibliografie.nd
Další info URLLadislav Jan Živný v české bibliografii
URLBulletin SKIP, 2002, č.2
URLWikipedie (Ladislav Jan Živný)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 03 / 000000393.htm ]