| Záhlaví |
Václavek, Bedřich, 1897-1943 |
| Církevní jméno |
Bok, Petr, 1897-1943 |
|
Schneider, J., 1897-1943 |
|
Vlk, J., 1897-1943 |
| Narození |
10. ledna 1897, Čáslavice (okr. Třebíč) |
| Úmrtí |
5. března 1943, Osvětim (Polsko) |
| Místo působení |
Brno (okr. Brno-město) - Zemská a universitní knihovna (nyní Moravská zemská knihovna) (1925-1933) |
|
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1933-1940) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 10.1.1897 v Čáslavicích u Třebíče, zemřel 5. 3. 1943 v koncentračním táboře Osvětim. PhDr., literární historik a kritik,
redaktor, publikace z oboru literatury.
|
| Źivotopis |
Maturoval v r. 1915 v Třebíči. Studoval ve Vídni (filozofie 1916-1917), v Praze (čeština-němčina 1918-1921) a v Berlíně (divadelní
a literární věda 1922-1923). Navštěvoval velké vědecké knihovny a ocenil jejich význam pro studium. Promoval na UK a v r.
1923 získal titul PhDr. Dva roky působil jako profesor na reálném gymnáziu na Starém Brně. V tu dobu se oženil s Jaroslavou
Nickmannovou, ředitelkou Knihovny Národního muzea v letech 1950 až 1953. V prosinci 1924 jej ministerstvo školství a národní
osvěty jmenovalo praktikantem Zemské a univerzitní knihovny v Brně (ZUK) a 31. ledna 1925 nastoupil zaměstnání. Začínal na
úseku zpracování fondů jmenným popisem, brzy byl pověřen zpracováním speciálních fondů a sbírek (portréty, rytiny, pohledy
na města, sbírka špalíčků, lidových písní), revidoval materiál mapový a obrazový. Spolupodílel se na budování heslového-věcného
katalogu. Vybral si obor krásné české literatury. Jeho kolega R. Trautmann vzpomínal, že Václavek ukázněně dodržoval pracovní
rozvrh. Nezaváděl zbytečné hovory s kolegy, přestože byl oblíben pro vlídnou a snášenlivou povahu. V r. 1928 byl jmenován
komisařem archivní a knihovní služby. Zcela převzal budování předmětového katalogu. Jeho encyklopedické znalosti, jazyková
vybavenost, důslednost a píle se projevily v kvantitě i v kvalitě práce. Poradce a koordinátor Z. V. Tobolka se o jeho práci
vyjádřil velmi pochvalně. Václavek navázal pracovní kontakty s bratislavskou univerzitní knihovnou. Jeho pětisvazkový strojopisný
Slovník hesel k heslovému katalogu věcnému je uchován v brněnské knihovně. Hodně propagačního a přípravného úsilí věnoval
plánované novostavbě Univerzitní knihovny, k níž však pro krizi hospodářskou a poté politickou nedošlo.
|
|
V r. 1928 dostal mimořádný úkol připravit pro výstavu soudobé kultury v Brně samostatnou expozici knihovny. V tom roce také
navázal bližší styky se Z. V. Tobolkou, stal se členem Spolku čs. knihovníků, po Tobolkově odchodu vstoupil do Čs. společnosti
knihovědné. Když vznikla v Brně její pobočka, stal se jejím jednatelem. Při redigování Indexu upozorňoval na problémy ZUK
– podporoval vybudování kulturního domu a v jeho rámci rozsáhlou knihovnu, přimlouval se za novelu vyhlášky o povinných výtiscích,
organizoval anketu O potřebě novostavby pro ZUK v Brně, která měla širokou odezvu. V r. 1932 podal odvážný návrh, aby čtenáři
objednávali knihy se jménem autora a názvem knihy a signatury by byly vyhledávány pracovníky knihovny. Byl to vstřícný postoj
vůči čtenářům, ale podporu u nadřízených a kolegů nenašel. V Brně vystupoval Václavek velmi radikálně, stal se členem KSČ,
byl ve výboru Levé fronty. V r. 1933 byl přeložen do Studijní knihovny v Olomouci. Ministerstvo vnitra v přípisu adresovaném
MŠANO uvádí, že Václavek nebude mít „těch příležitostí pro svou agitační a propagační činnost jako v Brně“, ani „možnost působit
svým vlivem na vysokoškolské studentstvo“. Jeho první knihovnickou prací byla revize heslového katalogu. Koncepci příliš širokých
hesel zcela změnil, mnoho materiálu detailněji utřídil, příbuzná hesla sjednotil. Jeho rukopisný předmětový katalog, zvaný
„Václavek“ byl dlouhá léta oporou informační činnosti knihovny. Při nízkém počtu pěti pracovníků olomoucké knihovny se Václavek
vystřídal na nejrůznějších úsecích (přírůstek, katalogizace, revize), převažovala však půjčovní činnost.
|
|
V r. 1935 získala knihovna vlastní budovu po olomoucké pobočce Národní banky. Václavek se zcela věnoval jednáním o adaptaci
budovy, byl pověřen stěhováním knihovny, které probíhalo v září 1936. I v nové budově vykonával převážně službu u výpůjční
přepážky. Vyhledával kontakty s mladými lidmi, kteří často chodili do knihovny jen v dny, kdy měl službu. V r. 1939 odešel
na nucenou trvalou dovolenou. Vyplnil ji soustavnou literární činností, kterou zahájil již v brněnské éře. Patřil k literárním
kritikům a estetikům meziválečného období. Jeho bibliografie obsahuje téměř 2700 záznamů. Dlouho psal jen drobné práce do
časopisů. Trvalou spolupráci s denním tiskem považoval za velmi významnou. Jeho tematický záběr byl široký. V knižně vydaných
studiích o současných českých autorech Od umění k tvorbě (1928), v pokusu marxisticky vyložit vývoj moderního umění Poezie
v rozpacích (1930) a v syntetické literárně kritické práci Česká literatura 20. století (1935) přináší souhrn teoretických
koncepcí naší avantgardy a pokus o jejich výklad. Zachovával si přesvědčení o významu společenské angažovanosti umění. V Olomouci
se věnoval kramářským a zlidovělým písním. Vydal České písně kramářské (1937), Písemnictví a lidová tradice (1938) a Český
národní zpěvník (1940) jako výbor písní české společnosti 19. stol. Kromě redaktorské práce (Index, Fronta, Středisko, literární
rubrika Rovnosti) se zabýval recenzentskou a překladatelskou činností. Na jaře 1939 se habilitoval na filozofické fakultě
v Brně spisem Písemnictví a lidová tradice, ale habilitace už nebyla ministerstvem potvrzena. V dubnu 1940 uprchl z Olomouce
a skrýval se pod různými jmény. Pod jménem František Hrdina žil v Praze a účastnil se i literárního života.
|
|
B. Koutník vzpomínal v r. 1946, jak ho Václavek v té době navštívil a požadoval, aby se začal připravovat zákon, který by
umožnil po válce předkupní právo pro veřejné knihovny v antikvariátech. Pod jménem Hrdina byl v dubnu 1942 zatčen a odvlečen
do koncentračního tábora. Zemřel 5. března 1943 na skvrnitý tyfus v koncentračním táboře Osvětim. Úmrtní list je na jeho pravé
jméno, vyzrazení identity zůstalo nejasné. nd Mezi jeho zájmy patřila turistika, plavání a lyžování (KOUTNÍK, Bohuslav. Československo
- biografie. Praha: Státní tiskárna, 1936-1941. sv. 3, s. [400].)
|
| Další info |
 Wikipedie (Bedřich Václavek) |
|
KUBÍČEK, Jaromír. Československá společnost knihovědná 1930-1940: její brněnská odbočka a Bedřich Václavek. (Duha: informace
o knihách a knihovnách z Moravy, 2017, 31(3), s. 47-49) |
|
Český hudební slovník osob a institucí (Václavek, Bedřich) |
|
Záznam v matrice oddaných |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
