NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Václavek, Bedřich, 1897-1943
Narození 10. ledna 1897, Čáslavice (okr. Třebíč)
Úmrtí 5. března 1943, Osvětim (Polsko)
Místo působení Brno (okr. Brno-město) - Zemská a univerzitní knihovna v Brně (nyní Moravská zemská knihovna v Brně) (1925-1933)
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna v Olomouci (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1933-1940)

Biografická pozn. Narozen 10.1.1897 v Čáslavicích u Třebíče, zemřel 5.3.1943 v koncentračním táboře Osvětim. PhDr., literární historik a kritik, redaktor, publikace z oboru literatury.
Źivotopis Maturoval v r. 1915 v Třebíči. Studoval ve Vídni (filozofie 1916-1917), v Praze (čeština-němčina 1918-1921) a v Berlíně (divadelní a literární věda 1922-1923). Navštěvoval velké vědecké knihovny a ocenil jejich význam pro studium. Promoval na UK a v r. 1923 získal titul PhDr. Dva roky působil jako profesor na reálném gymnáziu na Starém Brně. 31. ledna 1925 nastoupil do Zemské a univerzitní knihovny v Brně (ZUK). Začínal na úseku zpracování fondů jmenným popisem, brzy byl pověřen zpracováním speciálních fondů a sbírek (portréty, rytiny, pohledy na města, sbírka špalíčků, lidových písní), revidoval materiál mapový a obrazový. Spolupodílel se na budování heslového-věcného katalogu. Vybral si obor krásné české literatury. V r. 1928 byl jmenován komisařem archivní a knihovní služby. Zcela převzal budování předmětového katalogu. Jeho encyklopedické znalosti, jazyková vybavenost, důslednost a píle se projevily v kvantitě i v kvalitě práce. Poradce a koordinátor Z. V. Tobolka se o jeho práci vyjádřil velmi pochvalně. Václavek navázal pracovní kontakty s bratislavskou univerzitní knihovnou. Jeho pětisvazkový strojopisný Slovník hesel k heslovému katalogu věcnému je uchován v brněnské knihovně. Hodně propagačního a přípravného úsilí věnoval plánované novostavbě Univerzitní knihovny, k níž však pro krizi hospodářskou a poté politickou nedošlo. V r. 1928 dostal mimořádný úkol připravit pro výstavu soudobé kultury v Brně samostatnou expozici knihovny. V tom roce také navázal bližší styky se Z. V. Tobolkou, stal se členem Spolku čs. knihovníků, po Tobolkově odchodu vstoupil do Čs. společnosti knihovědné. Když vznikla v Brně její pobočka, stal se jejím jednatelem.
Při redigování Indexu upozorňoval na problémy ZUK – podporoval vybudování kulturního domu a v jeho rámci rozsáhlou knihovnu, přimlouval se za novelu vyhlášky o povinných výtiscích, organizoval anketu O potřebě novostavby pro ZUK v Brně, která měla širokou odezvu. V r. 1932 podal odvážný návrh, aby čtenáři objednávali knihy se jménem autora a názvem knihy a signatury by byly vyhledávány pracovníky knihovny. Byl to vstřícný postoj vůči čtenářům, ale podporu u nadřízených a kolegů nenašel. V Brně vystupoval Václavek velmi radikálně, stal se členem KSČ, byl ve výboru Levé fronty. V r. 1933 byl přeložen do Studijní knihovny v Olomouci. Ministerstvo vnitra v přípisu adresovaném MŠANO uvádí, že Václavek nebude mít „těch příležitostí pro svou agitační a propagační činnost jako v Brně“, ani „možnost působit svým vlivem na vysokoškolské studentstvo“. Jeho první knihovnickou prací byla revize heslového katalogu. Koncepci příliš širokých hesel zcela změnil, mnoho materiálu detailněji utřídil, příbuzná hesla sjednotil. Jeho rukopisný předmětový katalog, zvaný „Václavek“ byl dlouhá léta oporou informační činnosti knihovny. Při nízkém počtu pěti pracovníků olomoucké knihovny se Václavek vystřídal na nejrůznějších úsecích (přírůstek, katalogizace, revize), převažovala však půjčovní činnost. V r. 1935 získala knihovna vlastní budovu po olomoucké pobočce Národní banky. Václavek se zcela věnoval jednáním o adaptaci budovy, byl pověřen stěhováním knihovny, které probíhalo v září 1936. I v nové budově vykonával převážně službu u výpůjční přepážky. Vyhledával kontakty s mladými lidmi, kteří často chodili do knihovny jen v dny, kdy měl službu.
V r. 1939 odešel na nucenou trvalou dovolenou. Vyplnil ji soustavnou literární činností, kterou zahájil již v brněnské éře. Patřil k literárním kritikům a estetikům meziválečného období. Jeho bibliografie obsahuje téměř 2700 záznamů. Dlouho psal jen drobné práce do časopisů. Trvalou spolupráci s denním tiskem považoval za velmi významnou. Jeho tematický záběr byl široký. V knižně vydaných studiích o současných českých autorech Od umění k tvorbě (1928), v pokusu marxisticky vyložit vývoj moderního umění Poezie v rozpacích (1930) a v syntetické literárně kritické práci Česká literatura 20. století (1935) přináší souhrn teoretických koncepcí naší avantgardy a pokus o jejich výklad. Zachovával si přesvědčení o významu společenské angažovanosti umění. V Olomouci se věnoval kramářským a zlidovělým písním. Vydal České písně kramářské (1937), Písemnictví a lidová tradice (1938) a Český národní zpěvník (1940) jako výbor písní české společnosti 19. stol. Kromě redaktorské práce (Index, Fronta, Středisko, literární rubrika Rovnosti) se zabýval recenzentskou a překladatelskou činností. V dubnu 1940 uprchl z Olomouce a skrýval se pod různými jmény. Pod jménem František Hrdina žil v Praze a účastnil se i literárního života. Pod tímto jménem byl v dubnu 1942 zatčen a odvlečen do koncentračního tábora. Úmrtní list je na jeho pravé jméno, vyzrazení identity zůstalo nejasné. nd
Další info URLSlovník českých filozofů (Bedřich Václavek)
URLWikipedie (Bedřich Václavek)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 03 / 000000399.htm ]