| Záhlaví |
Čelakovský, František Ladislav, 1799-1852 |
| Církevní jméno |
Gruberová, Žofie, 1799-1852 |
|
Hromotluk Konárovic, Marcian, 1799-1852 |
|
Hromotluk, Marcián, 1799-1852 |
|
Huberová, Žofie, 1799-1852 |
|
Jandová, Žofie, 1799-1852 |
| Odkaz. forma |
Czelakowski, F. Wł., 1799-1852 |
| Narození |
7. března 1799, Strakonice (okr. Strakonice) |
| Úmrtí |
5. srpna 1852, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna knížat Kinských (1838-1842) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 7.3.1799 ve Strakonicích, zemřel 5.8.1852 v Praze. Profesor slavistiky a bohemistiky, básník, sběratel a vydavatel
českých a slovanských lidových písní a přísloví, překladatel, publicista, autor literárních kritik a satir, redaktor, filologické
spisy.
|
| Źivotopis |
Od r. 1812 studoval nižší gymnázium v Českých Budějovicích, poté přestoupil na gymnázium v Písku. Po jeho absolvování studoval
filozofii v Praze. Pro finanční problémy byl nucen přestoupil na lyceum v Českých Budějovicích, odkud byl vyloučen (za četbu
Husových děl). Pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému
a literárnímu sebevzdělávání, závěrečné univerzitní zkoušky v roce 1822 nedokončil. V letech 1822-1829 pracoval jako soukromý
vychovatel a učitel dětí továrníka Maxmiliána Ledvinky na zámku ve Skřivanech (okr. Hradec Králové). V r. 1828 dostal od pražské
arcibiskupské konzistoře zakázku na překlad díla Aurelia Augustina De civitate Dei a od r. 1829 také funkci jazykového subredaktora
a korektora Časopisu pro katolické duchovenstvo (do r. 1842). V r. 1833 byl jmenován redaktorem Pražských novin, jejichž přílohu
Rozmanitosti proměnil (r. 1834) na týdeník Česká Wčela. Tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. Na podzim r. 1835
se stal suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. Funkce a redaktorství v novinách a časopisu byl
zbaven už v prosinci 1835 na základě protestu ruského vyslance, který si stěžoval na Čelakovského sarkastický komentář projevu
cara Nikolaje I. v Pražských novinách. Z hmotné nejistoty jej vytrhla v r. 1838 až nabídka místa knihovníka knížat Kinských.
Na přímluvu svých přátel se stal v r. 1842 profesorem slovanské literatury ve Vratislavi a působil tam až do r. 1849, kdy
stejnou funkci získal na pražské univerzitě.
|
|
Jeho postavení bylo spojeno s četnými funkcemi – mj. členství v komisi připravující nové gymnaziální osnovy a učebnice, členství
v Matici české, ve filologicko-historickém odboru České královské společnosti nauk, atd. Mezi jeho nejznámější práce patří
např. sesbírané Slovanské národní písně, 1822-1827, Litevské národní písně, 1827, Mudrosloví národu slovanského ve příslovích,
1852. Z jeho vlastní básnické tvorby: Smíšené básně, 1822 a Růže stolistá, 1840. Do vývoje české literatury nejvíce zasáhla
jeho tzv. „ohlasová tvorba“: Ohlas písní ruských, 1829 a Ohlas písní českých, 1839. Posmrtně vyšly epigramy Padesátka z mé
tobolky, 1918.
|
| Další info |
 Wikipedie (František Ladislav Čelakovský) |
|
Záznam v matrice narozených |
|
Záznam v matrice zemřelých |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
