| Záhlaví |
Kefer, Jan, 1906-1941 |
| Narození |
31. ledna 1906, Nový Bydžov (okr. Hradec Králové) |
| Úmrtí |
3. prosince 1941, Flossenbürg (Německo) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního muzea (1924-1941) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 31.1.1906 v Novém Bydžově, zemřel 3.12.1941 ve věznici Flossenbürg u Drážďan (Německo). PhDr., muzejní pracovník,
PhDr., knihovník, muzikolog, překladatel, redaktor, významný představitel meziválečného hermetismu.
|
| Źivotopis |
Narodil se 31. ledna 1906 v Novém Bydžově, kde jeho otec vlastnil pilu. Maturoval v červnu 1924 na arcibiskupském gymnáziu
v Praze a absolvoval ve školním roce 1924/25 státní knihovnickou školu. Absolvoval noviciát strahovského premonstrátského
kláštera, ale pak z noviciátu vystoupil a zapsal se na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, obor hudební estetika a filozofie.
Studium ukončil disertační prací (na téma Problém melodie a jeho hudebně–estetické řešení) a doktorátem. Na univerzitě navštěvoval
také přednášky z psychologie a biologie. Po maturitě pracoval v knihovně Národního muzea. K místu muzejního knihovníka mu
dopomohl dr. Čeněk Zíbrt a také svobodný zednář dr. Josef Volf. Působil kromě toho jako nadšený skaut a stal se funkcionářem
skautského hnutí. Vedl i skupinu skautů, jejímž členem byl pozdější spisovatel Václav Čtvrtek, který na Kefera s vděčností
a láskou vzpomínal. V roce 1933 složil knihovnické zkoušky, byl ustanoven odborným úředníkem a v roce 1938 byl jmenován zemským
muzejním komisařem. Jeho kvalifikace, jak vyplývá z jeho osobního spisu, který je uložen v archivu Národního muzea, byla vynikající,
což, mimo jiné, prokazovala i jeho znalost následujících jazyků (jak je tu zaznamenáno): němčina, italština, francouzština,
angličtina, latina, řečtina a arabština. V roce 1935 se oženil s Dagmar Moosovou a v roce 1936 se mu narodil syn Reginald.
Věnoval se nadšeně svým zájmům – hudbě a esoterickým naukám. Byl hlavním přednášejícím československé hermetické společnosti
Universalie od jejího založení a ve všech oblastech její činnosti, dlouho byl jejím sekretářem a později i předsedou.
|
|
Staral se o publikační činnost a chod společnosti, psal články a knihy, překládal z francouzštiny, zejména díla Éliphase Léviho,
z latiny přeložil téměř celou třetí knihu Okultní filosofie H. C. Agrippy z Nettesheimu, sestavoval hesla pro kartičkové vydání
Encyklopedie okultismu, filozofie a mytologie a dokonce byl funkcionářem malé pravicové strany, do jejíchž novin přispíval
politickými články. Kromě toho byl redaktorem časopisu Logos. Vedle intenzivní činnosti organizační publikoval vlastní knihy
a přednášel ve Svobodné škole věd hermetických na témata, která pokrývají téměř celý rozsah hermetismu (magie, dějiny magie,
mytologie, astrologie, alchymie, atd.). Nejvýznamnějším byl jeho cyklus přednášek o teurgii. K jeho nejdůležitějším pracím
patří Syntetická magie, 1935 (vycházela v sešitech celkem vyšlo 30 sešitů – nedokončeno), Theurgie, 1935, Theurgie magické
evokace, 1937, Praktická astrologie aneb umění předvídání a boje proti osudu,1939, Encyklopedie zapomenutého vědění, 1940
(dva sešity, nedokončeno), Astrologická diagnostika, 1940 (jediný sešit, nedokončeno). Kefer je v období Protektorátu zatčen
za své protinacistické a vlastenecké výroky a poslán do koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kde brzy umírá. Po válce mu
byla odhalena deska na domě čp. 850 v ul.Pavla Švandy ze Semčic 7 Praha 5 Smíchov. Hudební slovník tvrdí, že později odešel
Jan Kefer z Národního muzea do knihovny Strahovského kláštera, kde pobyl tři roky, a odtud pak putoval do Itálie, do knihovny
vatikánské.
|
| Medaile a ocenění |
cena Zeyerova fondu při Československé akademii věd a umění (1924) |
|
pamětní deska na domě, kde bydlel |
| Další info |
 Wikipedie(Jan Kefer) |
|
Český hudební slovník osob a institucí (Kefer, Jan) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
