NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Vybíral, Bohuš, 1887-1951
Narození 14. ledna 1887, Hranice (okr. Přerov)
Úmrtí 25. dubna 1951, Olomouc (okr. Olomouc)
Místo působení Olomouc (okr. Olomouc) - Státní studijní knihovna v Olomouci (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1913-1948)

Biografická pozn. Narozen 14.1.1887 v Hranicích, zemřel 25.4.1951 v Olomouci. PhDr., literární historik, propagátor československo-jihoslovanských styků. Práce v oboru, překladatel ze srbochorvatštiny a němčiny.
Źivotopis V letech 1899-1907 absolvoval německé gymnázium v Hranicích, na vídeňské univerzitě studoval slavistiku, germanistiku, filozofii a dějiny umění. Doktorát filozofie získal v r. 1911. Krátce působil v redakci Vídeňského deníku. 1. září 1913 nastoupil ve Státní studijní knihovně v Olomouci jako první český knihovník. Po návratu z vojenské služby se stal prozatímním správcem, později přednostou studijní knihovny. Pečoval o to, aby byly vyplněny mezery v povinných výtiscích, a to i retrospektivně, podstatně obohatil fond bohemik a slavik. Snažil se o doplňování českých časopisů a výročních zpráv středních škol, za jeho vedení byla soustavně doplňována literatura filozofická, uměleckohistorická, technická a lékařská. Po létech německé správy usiloval o vytvoření české vědecké knihovny. Čelil různým problémům – nevhodné umístění, nedostatek zaměstnanců, nízké dotace, přezírání významu knihovny. Přesto se mu podařilo vybudovat živou českou, skutečně odbornou instituci. Byl ve styku s vědeckými knihovnami v Bělehradě, Záhřebu a Lublani a po r. 1918 působil jako expert Slovanského ústavu pro vědecké knihovny v Jugoslávii. Zabránil přemístění knihovny do Brna, když tam byla zřízena Masarykova univerzita i jejímu převedení jen na župní knihovnu. Po ztrátě povinného výtisku v r. 1935, kdy knihovna nakupovala knihy z území ČSR za polovinu krámské ceny, vymohl zvýšenou dotaci, aby knihovní fond uspokojil potřeby Olomouce a severní Moravy. V r. 1935 zakoupilo MŠANO pro knihovnu budovu bývalé Národní banky a Vybíral organizoval v r. 1936 stěhování z budovy teologické fakulty do samostatného předem adaptovaného objektu v dnešní Bezručově ulici.
Ředitelem byl i po druhé světové válce, kdy se po obnovení olomoucké univerzity knihovna při zachování samostatnosti změnila na Univerzitní knihovnu. Získal pro knihovnu sousední přilehlou budovu, přibíral zaměstnance a vytvářel předpoklady pro plnění širokých potřeb univerzity. V r. 1948 odešel do výslužby. Zrevidoval prvotisky olomoucké knihovny, zpracoval inkunábule a vzácné tisky Vlasteneckého spolku musejního. K Husovu jubileu připravil k tisku věrný přepis Českých husovských rukopisů Studijní knihovny v Olomouci (1915). Sestavil četné bibliografie. Po příchodu do Olomouce se stal spolupracovníkem Z. V. Tobolky při jeho České bibliografii. Pro Bibliografický katalog ČSR na základě práva povinného výtisku z Moravy zpracovával od r. 1929 tyto moravské tisky. Své personální bibliografie zpracovával k jubileím moravských veřejných a kulturních pracovníků: Mořice Remeše (1927, 1937), Richarda Fischera (1932), Kuneše Sonntaga (1932). Jako dlouholetý redaktor Časopisu Vlasteneckého spolku musejního sestavil jeho rejstřík. Pomůckou pro literární bibliografii se stal jeho Beletristický přínos olomouckého kraje (1940, 2. vyd. 1941). Zasloužil se i o lidové knihovnictví, o které se zajímal hned po vydání zákona o veřejných knihovnách obecních v r. 1919. Zúčastnil se knihovnických kursů, pořádal přednášky, semináře, knihovnické exkurze a výstavky. Byl členem komise pro knihovnické záležitosti při MŠANO, členem komise pro Knihopis českých a slovenských tisků až do konce 18. stol. V Olomouci působil i jako literární historik a kritik, publicista, redaktor a funkcionář řady kulturních a osvětových spolků, byl dlouholetým funkcionářem Vlasteneckého spolku musejního. Působil jako první dramaturg Českého divadla v Olomouci, divadelní a výtvarný kritik.
Byl propagátorem československo-jihoslovanské vzájemnosti a slavistou. V letech 1946-1951 konal na olomoucké univerzitě přednášky a semináře z jihoslovanských literatur, především z literatury slovinské, vedl lektorská cvičení ze slovinštiny. Totéž přednášel i na univerzitě v Brně. Od založení olomouckého odboru Československo-jihoslovanské ligy v r. 1921 byl jeho členem a v letech 1927-1939 jako jeho předseda iniciativně rozvíjel mnohostrannou kulturní činnost a kontakty s Jugoslávií. Angažoval se při vybudování jihoslovanského mauzolea v Olomouci. Přeložil 42 slovinských a 14 srbských a chorvatských autorů, v divadlech se hrály dva z jeho překladů slovinských her. Samostatně vydal 21 překladů, desítky jich otiskl v časopisech, kalendářích a jinde. Pro Masarykův slovník naučný napsal většinu hesel o Slovinsku a některá i o Srbsku a Chorvatsku. Byl považován za nejlepšího znalce slovinštiny a slovinské literatury u nás, ve Slovinsku byl označován za slovinského konzula na Moravě. V pozůstalosti zůstaly některé jeho nevydané překlady, excerpta k slovinsko-českému slovníku, rozsáhlé rukopisné svazky literárně historických přednášek a další bohatý materiál. nd
Další info URLKdysi a nedávno (Bohuš Vybíral)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 04 / 000000434.htm ]