NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Stoklasová, Bohdana, 1953-
Rodné jméno Kovářová, Bohdana, 1953-
Narození 4. listopadu 1953, Praha (okr. Hlavní město Praha)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Národní knihovna ČR (1982-2012)

Biografická pozn. Narozena 4.11.1953. PhDr., knihovnice, práce z oboru.
Źivotopis Vzdělání. Vystudovala obor knihovnictví a vědecké informace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončila v roce 1978, v roce 1979 obhájila rigorózní práci věnovanou propojovacím selekčním jazykům. Volba náročného tématu vyžadujícího pochopení zcela nových souvislostí a budoucích trendů oboru, důležitosti mezinárodních standardů, prostudování mnoha dokumentů v cizích jazycích, vlastní analýzu a výzkum a orientaci v rodící se automatizaci knihovnických procesů byla jakousi předzvěstí jejího budoucího profesního směřování. Profesní kariéra. Již během vysokoškolského studia a dále po jeho ukončení pracovala B. Stoklasová v Ustřední technické základně ÚVTEI. Po několikaleté mateřské dovolené nastoupila B. Stoklasová (v roce 1982) do Národní knihovny ČR, do oddělení souborných katalogů a meziknihovních služeb. Ve druhé polovině 80. let v souvislosti se zaváděním automatizace přešla do oddělení analýzy a projekce, které později vedla až do roku 1994. V letech 1991 a 1992 absolvovala delší pracovní pobyty v zahraničí (1991: Bodleian Library, Oxford, Velká Británie 1992 Library of Congress, Washington D.C., USA) zaměřené na automatizaci knihovnických procesů a standardizaci. Od roku 1994 řídila Odbor národní bibliografie a katalogizace (později pod novým názvem Odbor zpracování fondů), od roku 1998 byla náměstkyní ředitele NK pro knihovnické procesy, její odpovědnost se tak rozšířila na zastřešení všech základních knihovnických procesů. Od roku 2004 působí ve funkci ředitelky Úseku Novodobých fondů a služeb. Její odborná a vědecká činnost je velmi rozsáhlá, proto zde bude prezentováno jen několik oblastí, kde její role byla a je rozhodující a kde české knihovnictví dosáhlo špičkové světové úrovně.
Řada výsledků byla dosažena v rámci projektů výzkumu a vývoje, které B. Stoklasová vedla a dosud vede. Mnohé z nich mají celonárodní záběr, B. Stoklasová se aktivně účastní i projektů mezinárodních. S ohledem na jejich dlouhou řadu zde není prostor na jejich uvedení. Přednášková a publikační činnost (domácí i zahraniční) B. Stoklasové zahrnující všechny uvedené oblasti je mimořádně rozsáhlá, proto jsou ve výčtu uvedeny pouze významné monografie. Standardy pro automatizovanou katalogizaci (1988-1995): Na konci 80. let 20. století se B. Stoklasová významně podílela na vzniku Modulárního automatizovaného knihovního systému (MAKS), 1989, který se stal jednotným standardem pro automatizaci českých knihoven. Ze zahraničních cest na počátku 90. let se B. Stoklasová vrátila s pevným přesvědčením o nutnosti změny pracovních postupů a implementaci mezinárodních standardů v české katalogizační praxi bez zbytečných národních specifik komplikujících mezinárodní spolupráci. B. Stoklasová měla rozhodující podíl na tom, že v rámci projektu CASLIN byly v roce 1994 přijaty mezinárodní standardy: katalogizační pravidla AACR2R a formát MARC, později i česká varianta LCSH se zachováním anglických ekvivalentů. Implemetnace mezinárodních standardů byla náročná – s ohledem na několik desetiletí odříznutí od mezinárodní spolupráce a vývoje standardů musely české knihovny dohnat během několika let desítky let vývoje v zahraničí. Díky respektování mezinárodních standardů bylo Česko první postkomunistickou zemí, jejíž záznamy byly přijaty do největšího mezinárodního souborného katalogu WorldCat.
Publikace B. Stoklasové International Cataloging Standards, 1995 shrnující v anglickém jazyce průběh implementace mezinárodních standardů u nás byla velmi populární a je zastoupena ve fondech většiny národních knihoven. Retrospektivní konverze katalogů (1994-2005). Automatizace a standardizace jsou dvě základní podmínky pro retrospektivní konverzi katalogů. Třetí, neméně významnou podmínkou, jsou finanční prostředky. A právě na jejich získání se B. Stoklasová zaměřila ve druhé polovině devadesátých let. S pomocí grantu Mellonovy nadace se v NK podařilo (ve spolupráci s externí firmou Comdat) vyvinout komplexní moderní technologii pro retrospektivní konverzi katalogů, která se stala předmětem velkého mezinárodního zájmu a díky níž se postupně podařilo získat finanční prostředky na skenování všech katalogů NK ČR (celkem 5 000 000 lístků) a jejich vystavení v obrazové podobě a na úplnou retrospektivní konverzi české knižní produkce 20. století (500 000 záznamů), na které se pod vedením NK ČR podílely všechny tehdejší státní vědecké knihovny. Rychlá retrospektivní konverze české knižní produkce 20. století, která tvoří jádro fondů většiny českých knihoven, pomohla ušetřit velké množství finančních prostředků a urychlit retrospektivní konverzi katalogů v Česku. Aktivity a výsledky jsou popsány v několika monografiích: Retrospective Conversion in Czech Libraries, 1995 České knihy 20. století, 2000 Technologie RETROKON jako komplexní nástroj pro digitalizaci a zpřístupnění katalogů, kartoték a soupisů prostřednictvím internetu, 2004. Portály (2000-). Na počátku nového tisíciletí nastupuje nutnost integrace heterogenních zdrojů nabízených knihovnami v jednotném a uživatelsky vlídném rozhraní.
Díky několika celonárodním a oborově průřezovým projektům vedených B. Stoklasovou se podařilo prostřednictvím portálů Jednotná informační brána a několika oborových portálů vytvořených podle stejné metodiky (KIV, MUS, TECH, ART) nabídnout uživatelům služby kvalitativně nové úrovně. Principy integrace heterogenních zdrojů a dosažené výsledky shrnují monografie Jednotná informační brána, 2002 a Oborové brány, 2008. Novostavby knihoven (2004-2008). V porovnání s ostatním odborným směřováním se může oblast novostaveb knihoven jevit jako jakýsi „úkrok stranou“, který však dokládá šíři jejího záběru. B. Stoklasová vedla tým, který připravil knihovnickou část stavebního programu pro mezinárodní architektonickou soutěž na novostavbu NK ČR. Na rozdíl od kontroverzního a velmi diskutovaného vnějšího vzhledu vítězného návrhu si vnitřní uspořádání založené na principu „semaforu služeb“ vysloužilo všeobecné uznání a stalo se vzorem flexibility pro nově budované nebo rekonstruované národní knihovny – B. Stoklasová díky pozvání vedení zahraničních knihoven s přednáškami o vnitřním uspořádání moderní národní knihovny na základě zadání připraveného týmem NK ČR pod jejím vedením doslova objela svět – včetně vzdálených destinací jako Austrálie a Nový Zéland, kde připravují rekonstrukce národních knihoven. Digitalizace, dlouhodobá ochrana a zpřístupnění digitálních dokumentů (2005-). Digitalizace, dlouhodobá ochrana a zpřístupnění digitálních dokumentů patří k největším výzvám pro současné knihovny i další paměťové instituce. B. Stoklasová se této problematice systematicky věnuje již řadu let a v současné době vede tým pracovníků z NK ČR a MZK, který připravuje projekt Národní digitální knihovna.
Projekt by měl být financován z evropských strukturálních fondů v rámci Integrovaného operačního programu na Elektronizaci služeb veřejné správy a měl by umožnit digitalizaci, dlouhodobou ochranu a zpřístupnění většiny bohemikálních dokumentů. Působení v mezinárodních organizacích, spolcích, redakčních radách, ocenění B. Stoklasová působí aktivně v pracovních skupinách a výborech IFLA, několik let vedla Bibliografickou sekci IFLA. Je předsedkyní redakční rady periodika Knihovna a členkou redakčních rad několika zahraničních odborných knihovnických periodik. Je členkou SKIP. Je nositelkou medaile Z.V. Tobolky za rozvoj českého knihovnictví (2006) a ocenění Pražská knihovnice (2007).
Medaile a ocenění Medaile Z. V. Tobolky (2006)
Pražská knihovnice (2007)
Další info URLSKIP, Cena Pražská knihovnice (Bohdana Stoklasová)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 05 / 000000528.htm ]