| Záhlaví |
Jirko, Miloš, 1900-1961 |
| Narození |
20. ledna 1900, Němetice u Valašského Meziříčí (okr. Vsetín) |
| Úmrtí |
24. června 1961, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1924) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Ústřední knihovna hlavního města Prahy (nyní Městská knihovna v Praze) (1930-1948) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 20. 1. 1900 v Němeticích u Valašského Meziříčí, zemřel 24. 6. 1961 v Praze. PhDr., knihovník, novinář, beletrista,
překladatel z němčiny.
|
| Źivotopis |
Narodil se 20. ledna 1900 v Němeticích do rodiny řídící učitele. Po docházce na české státní gymnázium ve Valašském Meziříčí
(1911–1919), která byla přerušena vojenskou službou u dělostřeleckého pluku 108 od března do prosince 1918, a maturitě studoval
moderní filologii na Karlově univerzitě v Praze a na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde studia v roce 1923 ukončil. V
létě 1924 pracoval ve Státní studijní knihovně v Olomouci a v listopadu 1924 získal doktorát za práci Románové dílo Jiřího
Karáska ze Lvovic. V červnu 1928 složil nižší státní knihovnickou zkoušku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od května
1925 do ledna 1930 byl redaktorem kulturní rubriky deníku České slovo a aktivně vstoupil do literárního života. Od února 1930
byl ve službách obce pražské jako čekatel a pracoval v Městské knihovně. Zpočátku katalogizoval, od října 1930 mu byla svěřena
správa ústředního skladiště knih a distribučního oddělení. V květnu 1931 byl jmenován koncipistou a v únoru 1933 komisařem.
V listopadu 1933 získal 5. platovou stupnici a titul vrchní knihovnický komisař. V knihovně se zasloužil o vybudování distribučního
oddělení. V květnu 1940 byl pro účast na domácím odboji zatčen, v listopadu 1942 odsouzen v Drážďanech k osmi rokům káznice
a do konce války vězněn v Čechách a Německu. Do městské knihovny se vrátil v září 1945, stal se zástupcem ředitele a přednostou
distribučního a revizního oddělení. Jako referent normativního a studijního oddělení a referent pro studovny a čítárny byl
pověřen organizací příručních knihoven. Zpětně k říjnu 1940 byl jmenován knihovním radou a ke květnu 1945 vrchním knihovním
radou.
|
|
Z rozhodnutí Akčního výboru Národní fronty ústřední knihovny z konce února 1948 měl být penzionován pro zanedbávání služby,
nepřátelský postoj k současnému zřízení, styky s reakčními ministry. Začátkem března 1948 nuceně nastoupil na dovolenou, v
dubnu 1948 byl přikázán do městského muzea. Muzeum ho však odmítlo, protože neměl odborné znalosti. Zaměstnalo ho propagační
oddělení osvětového odboru, kde chystal projevy pro primátora a jeho náměstky. V březnu 1949 byl přidělen do archivu hlavního
města Prahy, kde do konce září 1951 odborně katalogizoval. Poté manuálně pracoval u stavební správy Československých státních
drah v Praze-Bubnech a živil se jako spisovatel ve svobodném povolání. Překládal z němčiny a angličtiny. Před rokem 1948 byl
členem výboru Syndikátu českých spisovatelů a místopředsedou kulturní komise Svazu osvobozených politických vězňů. Rád sportoval
(lyže, tenis, plavání). Publikoval pod šiframi mj., -o, rk, ir aj. Zemřel 24. června 1961 v Praze.
|
| Medaile a ocenění |
Československý válečný kříž 1939 (1947) |
|
Československá vojenská medaile za zásluhy I. stupně (1947) |
| Další info |
 Wikipedie (Miloš Jirko) |
|
Miloš Jirko (Osobnosti Valašska)
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
