| Záhlaví |
Rupešová, Miloslava, 1937- |
| Církevní jméno |
Funková, Milena, 1937- |
| Narození |
14. prosince 1937, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Mikrotechna Modřany, n. p. (1961-1965) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Státní technická knihovna (nyní Národní technická knihovna) (1965-2007) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozena 1937 v Praze. PhDr., knihovnice, odborné práce z oboru, ředitelka Státní technické knihovny. Zabývá se též fotografickým
uměním.
|
| Źivotopis |
V roce 1961 absolvovala Institut osvěty a novinářství Univerzity Karlovy, obor knihovnictví, technické zaměření, když zpracovala
diplomovou práci Sebevzdělání pracujícího dorostu. Doktorát obhájila ve zkráceném rigorózním řízení na Fakultě sociálních
věd a publicistiky v roce 1969. V letech 1961 až 1965 pracovala na základě umístěnky v n.p. Mikrotechna Modřany jako studijní
technik v oddělení VTEI. Zde se podílela na dokumentační, studijně-rešeršní a překladatelské činnosti, a též odborně vedla
technické knihovny podniku. V roce 1965 na základě konkursu nastoupila do Státní technické knihovny v Praze. Na začátku zde
pracovala jako samostatná odborná bibliografka, v letech 1967-1973 jako vedoucí bibliografického oddělení, v období 1973-1975
jako vedoucí oddělení racionalizace práce STK, dále zde působila jako výzkumná pracovnice a řešitelka státních úkolů (1976-1989).
V období 1989-1990 zastávala funkci vedoucí oddělení výzkumu a vývoje knihovnických systémů. Od 1. 7. 1990 až do 31. 1. 1992
byla pověřena řízením STK (do 31. 1. 1991 v rámci Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, od 1. 2. 1992 v
rámci resortu školství po delimitaci STK do resortu MŠMT). V letech 1992 až 1996 zastávala funkci ředitelky STK. Od 1. ledna
1997 odešla na vlastní žádost do důchodu, následně od roku 1998 působila až do roku 2007 v STK jako poradkyně ředitele. Od
roku 1973 se aktivně účastnila na všech řešených výzkumných projektech v STK se zaměřením na analýzu, projekci a realizaci
automatizovaných systémů a spolupracovala i na mezinárodních projektech v rámci RVHP, zejména na Systému registrace periodik
a děl na pokračování.
|
|
V období 1990-1991 věnovala mimořádné pracovní, organizační a společensko-politické úsilí prosazení myšlenky opětovného osamostatnění
STK jako ústřední technické knihovny a její delimitaci z ÚVTEI do resortu školství. Za jejího působení byla STK jako jedna
z prvních českých knihoven automatizována a její zdroje a služby byly v roce 1996 prezentovány prostřednictvím internetu (projekt
INVIK – Integrovaná virtuální knihovna). Byla zahájena retrokonverze katalogů, jádro historického fondu bylo přemístěno do
vyhovujících prostor a bylo zahájeno restaurování poškozených jednotek, zejména historických map. V letech 1991-1993 byl v
rámci projektu podpořeného z programu Informatizace Ministerstva hospodářství vytvořen řízený slovník „Polytematický strukturovaný
heslář“ (PSH) podporovaný technologií poloautomatické indexace. Heslář se stal užitečným nástrojem pro věcný popis dokumentů
i pro stavění fondů zejména v odborných a vysokoškolských knihovnách. V roce 1991 bylo v STK resuscitováno Československé
národní středisko ISDS, později transformováno do Českého národního střediska ISSN. V květnu 1995 byla STK přijata za řádného
člena Evropské asociace pro šedou literaturu EAGLE a spolu s knihovnou AV ČR se stala garantem za českou účast v mezinárodním
systému pro využívání šedé literatury SIGLE. Tísnivé prostorové problémy STK byly dočasně zmírněny výstavbou třetí skladové
haly ve Lhotě u Dolních Břežan a dvě starší haly prošly rekonstrukcí. V závěru působení ve funkci ředitelky byla modernizována
lokální počítačová síť, zahájena rekonstrukce reprografické laboratoře a zahájen projekt veřejné počítačové studovny. Podílela
se i na počátečním zpracování projektu samostatné budovy STK v Praze 6 – Dejvicích.
|
|
Ředitelka STK zastupovala knihovnu v Komisi pro vysokoškolské knihovny Rady vysokých škol (1994-1996). V letech 1997-1995
byla členkou Ústřední knihovnické rady, v období 1995-1996 byla členkou SDRUK – Sdružení knihoven ČR a České informační společnosti.
Klíčová byla i její účast na projednávání Rámcového projektu integrace knihovnictví do vědní, vzdělávací a kulturní politiky
na Ústřední knihovnické radě a na konferenci Knihovny současnosti v roce 1995. Jako poradkyně ředitele STK i uznávaná odbornice
se zúčastnila prací v různých pracovních komisích pro přípravu klíčových dokumentů, např. Rady MŠMT pro státní informační
politiku (1999), pracovní skupiny č. 5 „Infrastruktura VaV“ pro přípravu Národní politiky Výzkumu a vývoje na léta 2004-2008,
jakož i redakční skupiny pro konečné znění. Předsedala i Radě programu Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI 2000-2003
a v letech 2004-2008 pracovala v odborném poradním orgánu programu IN – Informační infrastruktura výzkumu. Od roku 1998 soustavně
pečuje o archiv umělecké pozůstalosti svého otce Jaromíra Funkeho, který je nejvýznamnějším představitelem české meziválečné
fotografické avantgardy. Své zkušenosti knihovnice zúročila při zpracování jeho bibliografie, přehledu výstav, zastoupení
v domácích i světových galeriích a muzeích, popisu historie jednotlivých snímků, ověřování pravosti apod.
|
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
