Záhlaví |
Šimsová, Sylva, 1931- |
Církevní jméno |
Maiwaldová, Sylva, 1931- |
Odkaz. forma |
Simsova, Sylva, 1931- |
Narození |
24. února 1931, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
Místo působení |
Londýn (Velká Británie) - Lidové knihovny (1951-1964) |
|
Londýn (Velká Británie) - School of Librarianship v Polytechnic of North London (1964-1985) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozena 24. 2. 1931 v Praze. MPhil., britská knihovnice českého původu, články a publikace z oblasti knihovnictví. |
Źivotopis |
Její otec Karel Maiwald byl členem ústředí Petičního výboru Věrni zůstaneme a rodina za protektorátu pomáhala pronásledovaným.
Roku 1949 s rodiči a svým budoucím manželem Karlem Janovickým-Bohušem Šimsou byla nucena přes utečenecké tábory v Bavorsku
(Valka) emigrovat do Velké Británie. V Československu si přála studovat filmovou nebo divadelní školu, jako producentka nebo
režisérka se chtěla věnovat filmu či divadlu pro děti. Emigrace jí tyto plány znemožnila. Kritérii při výběru náhradního oboru
byly kulturní oblast a možnost dálkového studia, aby mohla zároveň pracovat. Zvolila knihovnictví. Ve svých dvaceti letech,
tedy v roce 1951 začala pracovat v severní londýnské čtvrti Islington v tamní veřejné knihovně. Začínala bez jakékoliv kvalifikace,
ale jak sama říká: „V té době bylo zvykem, že každý knihovník i když se později stal nejvyšším knihovníkem v celé zemi, začínal
u těch nejnižších prací – oprašoval knihy a dával je do polic, pomáhal čtenářům. Nebylo to tak, že by se nejprve vystudovala
univerzita a pak se jedinec stal knihovníkem, ale musel se nejdřív naučit základní praxi.“ Takto pracovala prvních pět let
a až poté získala vlastní pozici. Přitom dálkově studovala korespondenční kurz knihovnictví. Základní kvalifikaci získala
po třech letech, vyšší knihovnickou kvalifikaci po dalších dvou letech, v roce 1956.
|
|
Po třinácti letech práce v knihovně, v roce 1964 začala knihovnictví sama vyučovat. Jak uvádí ze dvou důvodů. Za prvé, dostala
se v knihovnické kariéře na nejvyšší stupeň, čekala by jí jen práce v kanceláři bez kontaktu se čtenáři a za druhé její děti
začaly chodit do školy a ona chtěla mít s nimi prázdniny. Na knihovnické škole vyučovala bibliografii, psychologii četby,
srovnávací knihovnictví, učila o menšinách a četbě. V té době se začalo požadovat, aby knihovníci na nejvyšších postech měli
universitní vzdělání, proto začala znovu studovat, postgraduálně na magistru filosofie. Napsala práci na téma psychologie
četby, tak jak ji formuloval Nicholas Rubakin. V 80. letech 20. stol. potřebovala doplnit svou kvalifikaci o znalost počítačů,
a proto začala v 52 letech opět studovat a stala se software specialist. Na fakultě sociálních věd, kde působila, vyučovala
po další dva roky práci s počítačem, a to jak studenty, tak i učitele. Kvůli finanční tísni univerzity, došlo ke snižování
stavů učitelů, tak sama odešla a otevřela si v 54 letech, v roce 1985, soukromou poradenskou firmu v oboru informačních systémů
Data Help - Information Systems Consultancy. Nejprve chtěla pomáhat v této oblasti knihovníkům, ale záhy zjistila, že to není
potřeba, v anglických knihovnách v té době byli počítače běžné, tak se soustředila na malé firmy a dobrovolnické organizace.
|
|
V roce 1990 přijela do Česka a navázala kontakt s českými knihovníky. V důchodu se věnuje novinařině. Připravuje pravidelný
sloupek pro knihovnický měsíčník Čtenář a dále pro kulturní časopis Grand Biblio [o četbě pro knihovníky]. Témata, která ji
zajímají, jsou negramotnost mládeže a druhý a třetí exil. Pro různé české archivní sborníky napsala několik článků o dokumentech
týkajících se československých záležitostí v britských archivech.
|
Medaile a ocenění |
Stříbrná medaile UK za zásluhy o rozvoj českého knihovnictví a za podporu spolupráce mezi UK a britskými institucemi (1994) |
|
Medaile Z. V. Tobolky (2013) |
Další info |
Česká televize (Z očí do očí, Sylva Šimsová) |
|
Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky 2013 |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|