| Záhlaví |
Bergmann, Samuel Hugo, 1883-1975 |
| Odkaz. forma |
Bergman, Samuel Hugo, 1883-1975 |
|
Bergmann, Hugo, 1883-1975 |
| Narození |
25. prosince 1883, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
18. června 1975, Jeruzalém (Izrael) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - c. k. Veřejná a universitní knihovna v Praze (nyní Národní knihovna ČR) (1906-1920) |
|
Jeruzalém (Izrael) - Jewish National and University Library (1920-1938) |
|
Jeruzalém (Izrael) - Hebrew University (1928-1938) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 25. 12. 1883 v Praze, zemřel 18. 6. 1975 v Jeruzalémě. PhDr., filozof, knihovník, později rektor univerzity v Jeruzalémě,
autor spisů psaných německy a hebrejsky.
|
| Źivotopis |
Narodil se v Praze v chudé židovské rodině. Vystudovat gymnázium v Praze mohl díky prospěchovému stipendiu, patřil k premiantům
třídy. Filozofii pak studoval na univerzitách v Praze a Berlíně. V únoru 1906 nastoupil do c. k. Veřejné a universitní knihovny
v Praze na místo 9. praktikanta. Rok nato se stal 8. praktikantem, v r. 1909 6. praktikantem, v r. 1910 5. praktikantem, v
r. 1912 2. praktikantem a v r. 1913 asistentem.Na vojně byl od konce července 1914 do konce listopadu 1918. Po válce v r.
1919 odjel do Paříže, kde měl s Edvardem Benešem, který zde zastupoval ČSR na mírové konferenci, projednávat postavení Židů
v republice. V roce 1920 emigroval do Palestiny. Zde se významně podílel na vybudování Národní a univerzitní knihovny, jejímž
se stal prvním ředitelem. V roce 1927 se zde setkal s T. G. Masarykem při jeho návštěvě Palestiny. Bergmann se rovněž zasadil
o vznik mobilních knihoven. Díky němu byly knihovny přístupné všem bez rozdílu národnosti nebo náboženství. Od r. 1928 přednášel
filozofii na Hebrejské universitě v Jeruzalémě, kde se v roce 1935 stal řádným profesorem filozofie a rektorem univerzity.
Od mládí se angažoval v sionistickém hnutí, byl členem Pražského kruhu spisovatelů a blízkým přítelem Franze Kafky. Je autorem
mnoha filozofických studií, za své pojednání o logice získal Izraelskou cenu. Ovládal devět řečí. Podílel se na vzniku Hebrejské
encyklopedie (Encyclopaedie Judaica). Usiloval o sblížení Židů a Arabů, byl spoluzakladatelem organizace Brit Šalom (Spolek
míru), která podporovala vznik dvounárodnostního státu, kde by Židé a Arabové žili v rovnosti. Zajímal se o vědu a náboženství.
Silně jej ovlivnily osobnosti jako Martin Buber, Franz Rosenzweig, Rudolf Steiner.
|
| Medaile a ocenění |
Israel Prize (za humanitní vědy) (1954) |
|
Jakir Jerušalajim (1967) |
|
Israel Prize (za mimořádný přínos společnosti Státu Izrael) (1974) |
| Další info |
 The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe (Bergmann, Hugo) |
|
Wikipedie (Samuel Hugo Bergmann) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
