Záhlaví |
Müller, Willibald, 1845-1919 |
Narození |
9. března 1845, Vlčice (okr. Jeseník) |
Úmrtí |
8. prosince 1919, Jeseník (okr. Jeseník) |
Místo působení |
Olomouc (okr. Olomouc) - Studijní knihovna (nyní Vědecká knihovna v Olomouci) (1879-1915) |
|
|
Biografická pozn. |
Narozen 9.3.1845 ve Vlčici (okres Jeseník), zemřel 8.12.1919 v Jeseníku. Knihovník a spisovatel, ředitel Universitní knihovny
v Olomouci.
|
Źivotopis |
Po ukončení obecné školy pokračoval ve studiu na piaristické škole v Bílé Vodě. Poté ve studiu pokračoval na gymnáziu. V roce
1864 studoval teologii, po roce studia ale teologickou fakultu v Olomouci opustil, aby nakonec vystudoval filozofii na Vídeňské,
posléze na Pražské univerzitě. Během studia v Praze si vydělával jako soukromý učitel. Od roku 1873 pracoval jako novinář
v Olomouci. V roce 1879 byl jmenován skriptorem Studijní knihovny v Olomouci, od listopadu roku 1892 již zastával funkci kustoda.
Jako kustod a později ředitel Studijní knihovny v Olomouci se pokusil vybudovat z olomoucké bibliotéky ceněnou instituci,
která by plnila funkci hlavní zemské knihovny pro území Moravy a Slezska a byla zároveň ústavem s vědeckými ambicemi. Funkci
ředitele Univerzitní knihovny v Olomouci zastával do roku 1915. Roku 1892 byl jmenován konzervátorem Centrální komise pro
umění a historické památky. Patřil k předním osobnostem kulturního a společenského života v Olomouci. V Olomouci roku 1877
založil a řídil literární a vlastivědný měsíčník Moravia, který byl v roce 1882 přesunut do Brna. Zejména díky jeho nadšení
a pracovnímu nasazení byla Studijní knihovna v letech 1906 – 1907 úspěšně přestěhována z vlhkých prostor sv. Kláry do nové
budovy teologické fakulty. Za svoje úspěšné vedení olomoucké studijní knihovny byl celkem třikrát vyznamenán Ministerstvem
kultury a vyučování jubilejní medailí. Otevřeně kritizoval některé své předchůdce, zejména za jejich pomalé nadšení cokoli
v knihovně měnit a zlepšovat.
|
|
Je autorem beletristických a historických prací vztahujících se k olomoucké minulosti. Publikoval četné historické monografie,
životopisy a romány, sbíral lokální pověsti. Je také autorem dvou historických románů z minulosti Olomouce. Zařadil se mezi
přední činitele olomouckého kulturního a spolkového života a zapojil se též do komunální politiky. Především jako jeden z
mužů, kteří chtěli ve městě po vídeňském vzoru zbudovat moderní obytnou čtvrť. V roce 1886 vznikla olomoucká pobočka vídeňské
Společnosti úřednické čtvrti, jež zakoupila pozemky na Nové Ulici západně od historického centra. K nejstarším domům zbudovaným
v režii Společnosti patřila vila Willibalda Müllera. Pozornost soustředil i na olomoucké německé divadlo, zajímal se o architekturu,
archeologii, turistiku i vlastivědu.
|
Medaile a ocenění |
Jubilejní medaile |
|
Rytířský kříž Řádu Františka Josefa |
Další info |
Wikipedie (Willibald Müller) |
|
|
|
Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |