| Záhlaví |
Patočka, Jan, 1907-1977 |
| Odkaz. forma |
Patochika, Yan, 1907-1977 |
| Narození |
1. června 1907, Turnov (okr. Semily) |
| Úmrtí |
13. března 1977, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Ústavu T. G. Masaryka (nyní Masarykův ústav a archiv Akademie věd ČR) (1950-1954) |
|
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Filosofického ústavu ČSAV (nyní Akademie věd ČR) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 1. 6. 1907 v Turnově, zemřel 13. 3. 1977 v Praze. PhDr., profesor filosofie na filosofické fakultě, mluvčí Charty
77. Práce v oboru, pořadatel sborníku o filosofu Janu B. Kozákovi, překladatel z němčiny.
|
| Źivotopis |
Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, antickou
filosofií, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka, E. Husserla, M. Heideggera a dalších myslitelů, dále českou
literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích
nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních tří mluvčí Charty 77. Narodil se jako třetí ze čtyř synů
klasického filologa a pedagoga Josefa Patočky, dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval
velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské
filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 se při studijním pobytu v Paříži poprvé setkal s
Edmundem Husserlem. Roku 1931 promoval prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem.
Jako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal
celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Spolu s dalšími českými, německými a židovskými kolegy založil
Cercle philosophique de Prague a stal se jeho českým sekretářem. Po uzavření českých vysokých škol 1939 učil na gymnáziu a
vydal několik knížek jako přípravu pro budoucí studenty university koncem války byl nuceně nasazen na stavbě tunelu. Po skončení
války se věnoval obnově českého vysokého školství. V roce 1945 se vrátil na UK a krátce přednášel v Brně. Po odmítnutí členství
v komunistické straně v roce 1949 musel své univerzitní působení téměř na dvacet let přerušit. Poté nemohl několik let publikovat,
později jen s omezením.
|
|
Od roku 1950 pracoval v knihovně Ústavu T. G. Masaryka, pak ve Výzkumném ústavu pedagogickém, kde připravoval první vydání
Komenského Všenápravy. V šedesátých letech byl Jan Patočka zaměstnán v knihovně Filosofického ústavu ČSAV, zde od roku 1964
pracoval jako editor a z této doby také pocházejí jeho překlady velkých Hegelových děl Fenomenologie ducha (1960), Estetika
(1966) a nedokončený překlad Logiky. Absolvoval přednáškové pobyty ve Francii, v Belgii a v Německu, roku 1968 se podruhé
vrátil na UK, byl jmenován profesorem, ale roku 1972 byl nuceně penzionován. Roku 1971 získal čestný doktorát Technické univerzity
v Cáchách, nedostal však povolení k vycestování. Roku 1973 odjel na mezinárodní filozofický kongres ve Varně, jeho vystoupení
však bylo přerušeno a měl pak zákaz cestovat i publikovat. Jeho přednášky v bytových seminářích byly významnými událostmi
jinak vcelku šedého kulturního života 70. let. Za svého života Patočka vydal jen zlomek svého díla. Jeho velká část se zachovala
pouze ve formě rukopisů, které postupně začaly pořádat a vydávat Patočkovi žáci. V letech 1977–1989 vyšlo v samizdatu 27 svazků
„Archivního souboru“ Patočkova díla. Od roku 1996 vychází pod záštitou pražského Archivu Jana Patočky edice Sebraných spisů
Jana Patočky. Patočkovo dílo vedle toho vychází také v cizojazyčných vydáních, z nichž nejvýznamnější jsou ta francouzská,
německá, italská a anglická. Patočkova možná nejslavnější práce Kacířské eseje o filosofii dějin (1975) vyšla v celé řadě
světových jazyků.
|
| Medaile a ocenění |
Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy (1991) |
| Další info |
 Wikipedie (Jan Patočka) |
|
Archiv Jana Patočky (Životopis Jana Patočky) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
