NK CR   SCK - Slovník českých knihovníků
Podrobnější informace naleznete přímo v online katalogu / For more information enter the online catalogue
Záhlaví Boušek, Kašpar Jan, 1757-1828
Narození 24. dubna 1757, Hošťka u Štětí (okr. Litoměřice)
Úmrtí 5. června 1828, Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice)
Místo působení Praha (okr. Hlavní město Praha) - Strahovská knihovna (1782-1801)
Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice) - Lobkovická knihovna (1802-1828)

Biografická pozn. Narozen 24.4.1757 v Hošťce u Štětí, zemřel 5.6.1828 v Roudnici n. Labem. Mnich, knihovník a archivář, časopisecké články v němčině, překlad do němčiny.
Źivotopis V dětství zpíval Jan Kašpar Boušek jako sopranista v pražských kostelech. Studoval na pražské univerzitě a roku 1776 se stal magistrem filozofie. Poté vstoupil do premonstrátského kláštera na Strahově. V dubnu 1781 složil řádové sliby a 16.3.1782 byl vysvěcen na kněze. Téhož roku začal spolu s Janem Dlabačem pomáhat ve Strahovské knihovně, kterou tehdy spravoval Adam Václav Urban. Dále si prohluboval znalosti teologie a lingvistiky. 1785 byl jmenován skriptorem a po Urbanově předčasné smrti 1787 se stal prvním bibliotékářem. Již rok poté pravděpodobně přispěl spolu s J. Bartschem zprávou o Strahovské knihovně a osobní vzpomínkou na svého předchůdce do několikasvazkového díla o významných knihovnách, kterou v německém Erlangenu vydal F. K. H. Hirsching. Roku 1797 obhájil doktorát filozofie. Ačkoliv měl na Strahově zřejmě nemalé zásluhy, přesto se 1798 v konkursu neúspěšně pokusil získat místo knihovníka lycea ve Štýrském Hradci. Po smrti lobkovického knihovníka v Roudnici v roce 1801 odešel - snad na přání svých představených - na uvolněné místo do této proslulé knihovny a rodnému kraji pak zůstal věrný po zbytek života. Pro funkci lobkovického knihovníka a archiváře měl dobré předpoklady, a to jak díky předchozí praxi, tak i osobním kontaktům s předními učenci své doby – G. Dobnerem, F. M. Pelclem, J. Dobrovským ad. Význam jistě mělo i to, že Boušek byl bývalým roudnickým poddaným.
Následující léta se stala nejplodnějším obdobím jeho kariéry. S velkým nasazením a pílí dokončil pořádání lobkovické knihovny, zinventarizoval ji podle oborů a sepsal osmisvazkový seznam, který se později stal podkladem pro rozsáhlý katalog jmenný. Vzhledem k rozsahu tohoto úkolu však bylo nad síly jednotlivce věnovat se plně také lobkovickému archivu, který tak zůstal poněkud ve stínu věhlasné šlechtické knihovny. V souvislosti se studiem listin se věnoval i sfragistice a založil sbírku otisků pečetí a pečetidel, kterou rovněž zkatalogizoval. Třídicí a katalogizační práce v archivu trvaly až do 1825 a vzešel z nich inventář. Boušek psal německy, některé jeho spisy zůstaly nevydány, mj. také dějiny rodu Lobkoviců. Vedle historie se věnoval i překladatelství, do němčiny přeložil Libušin soud, část Rukopisu zelenohorského. Patřil k okruhu vzdělaných a pilných řádových kněží, jakými byli např. J. Dlabač a K. R. Ungar, které jejich schopnosti předurčovaly k zastávání významných míst v nejlepších knihovnách doby osvícenství. Marie Makariusová
Medaile a ocenění arcibiskupský notář (1811)
Další info URLŘeholníci
URLBiografický slovník (Boušek Kašpar Jan)

LinkZobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue
 
[ Navigace - http://aleph.nkp.cz/publ/sck / 00000 / 08 / 000000881.htm ]