| Záhlaví |
Drtina, Prokop, 1900-1980 |
| Církevní jméno |
Svatý, Pavel, 1900-1980 |
| Narození |
13. dubna 1900, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Úmrtí |
16. října 1980, Praha (okr. Hlavní město Praha) |
| Místo působení |
Praha (okr. Hlavní město Praha) - Knihovna Národního technického muzea (1961-1967) |
|
|
| Biografická pozn. |
Narozen 13.4.1900 v Praze, zemřel 16.10.1980 tamtéž. JUDr., politik, knihovník, politická a právnická literatura. |
| Źivotopis |
Absolvoval reálné gymnázium na Smíchově (1919), Právnickou fakultu UK v Praze ukončil r. 1923 a v následujícím roce začal
pracovat na finanční prokuratuře v Praze. R. 1928 složil advokátské zkoušky, advokacii se však nevěnoval. V listopadu 1929
nastoupil jako úředník do Kanceláře prezidenta republiky. V letech 1936–1938 byl osobním tajemníkem prezidenta E. Beneše.
Od ledna 1939 nastoupil na místo pomocného referenta u Nejvyššího správního soudu. Po německé okupaci v březnu 1939 zahájil
odbojovou činnost. V únoru 1940 dorazil přes Itálii, Švýcarsko a Francii do Londýna, kde začal opět spolupracovat s E. Benešem.
V letech 1940–1945 proslul pod pseudonymem Pavel Svatý jako rozhlasový komentátor československého vysílání BBC. Od jara 1945
působil ve vedení ČSNS, v prosinci 1945 byl zvolen členem ústředního výkonného výboru strany, v letech 1946–1948 zasedal v
předsednictvu. V letech 1945–1948 zastával úřad ministra spravedlnosti. Dne 20. 2. 1948 podal Drtina spolu s 11 dalšími nekomunistickými
ministry demisi na vládní funkci, kterou E. Beneš přijal. R. 1953 ho Nejvyšší soud v utajeném procesu odsoudil k 15 letům
vězení. R. 1960 se dočkal na základě prezidentské amnestie propuštění. V letech 1961–1967 pracoval jako knihovnický asistent
v knihovně Národního technického muzea v Praze, poté odešel do důchodu. R. 1969 byl soudně rehabilitován, rozsudek však nikdy
nenabyl právní moci. R. 1971 došlo k formálnímu zrušení Drtinovy rehabilitace, r. 1975 byl znovu odsouzen za zločin úkladů
o republiku. Věnoval se psaní pamětí a spolupracoval s historiky. V 70. letech se zapojil do aktivit disentu a samizdatu.
Kvůli podpisu Charty 77 a utajenému převozu pamětí do zahraničí se na sklonku života stal terčem denunciací ve sdělovacích
prostředcích a pronásledování StB.
|
| Medaile a ocenění |
Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy (1991) |
| Další info |
 Wikipedie |
|
ABART (Prokop Drtina) |
|
|
|
 Zobrazit záznam v online katalogu / Display record in the online catalogue |
|
|
